Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Pozn.1: informace odjinud, nemyslet na to ve smyslu...jen pro případ potřeby

 

Článek původně vyšel v Levelu č. 166.

Podívejte se na nějaký zeleně propagandistický film, jako je německý Mrak. Na jeho základě si pak můžeme ukázat, co NEDĚLAT.
  •  
Screenshoty
 
Nepanikařte! V případě jaderné havárie většinu úmrtí způsobí panika, davová hysterie a vaše špatná rozhodnutí. Pokud nemáte přesné informace o kontaminaci, je bezpečnější zalézt domů než se někam pokoušet ujet, neřku-li přímo utéct.
Pokud by nám někdo bratrsky nadělil atomovou pumu, zabíjel by žár, pronikavá radiace a tlaková vlna. V případě jaderné havárie tyto faktory téměř kompletně chybí a zůstává hlavně radioaktivní spad. V takovém případě je nejbezpečnější schovat se ve sklepě, pokud nemáte sklep, pak co nejvíce uvnitř budovy.
Pokud si najdete vhodný úkryt, opusťte ho jenom v případě, že vás ohrožuje požár nebo něco srovnatelně akutního. Pokud se rozhodnete utéct, nikdy neběhejte nebo nejezděte na kole. Zjistěte si směr větru a pokoušejte se ujíždět kolmo, ne ve směru, nebo dokonce proti směru větru. Auto je ve srovnání s domem podstatně horší úkryt, navíc musíte počítat s panikou, která zablokuje silnice. Máte-li čas, je lepší si „zodolnit“ místnost, kde se chcete ukrýt, pytli se zeminou, pískem, podobným materiálem – obložit okna, dveře, vypnout ventilaci, co nejvíce místnost utěsnit atd. Dále si napustit vodu (dokud není kontaminovaná), nanosit si do úkrytu jídlo, abyste ho nemuseli opouštět.
Pro přežití je třeba si uvědomit, že 70 % radionuklidů se rozpadne do dvou dnů a většina do dvou týdnů. I poměrně velký malér lze překonat tak, že alespoň dva dny nebudete vycházet, nebudete větrat atd. Na několik hodin můžete vyjít z úkrytu asi za týden, opravdu bezpečné by to mělo být po dvou týdnech.
Proto je vhodné si doma schovat zásoby na 14 dní. Jezte je podle kazivosti, nezapomeňte ty méně trvanlivé dát do ledničky – i když vypadne proud, udrží ještě nějakou dobu chlad. Svůj úkryt neopouštějte alespoň dva dny. Pokud jste se ukryli v nouzovém úkrytu (ten má smysl JEN v případě jaderného útoku), schovejte se po přechodu tlakové vlny v jakékoliv větší budově, v místnostech blízko středu, kde vás chrání nejvíce hmoty. Ta vás bude chránit před spadem.
Pokud jste se přece jenom vystavili spadu, tak se po přesunu do úkrytu svlékněte, odstraňte šaty a umyjte se vodou. Nemáte-li vodu, použijte písek nebo hlínu. Šaty i použitou hlínu pak odsuňte co nejdál a zasypte hlínou či zakryjte. Svůj úkryt ale první dva dny neopouštějte ani kvůli odstranění odpadků.
Pokud nemáte zásobu nekontaminované vody, zkuste vydržet alespoň první dva dny nepít. Pozor na déšť, který po výbuchu či havárii přijde, je vysoce nebezpečný. Pokud má váš úkryt pevnou střechu, ochrání vás. Nikdy takovou vodu nepijte a nikdy se v ní nechoďte projít (jak učinila hrdinka Mraku, čímž se kvalifikovala na Darwinovu cenu). Pokud potřebujete pít, je nejlepší volbou pramen nebo (zpočátku) vodovodní síť, potom rychle proudící potok. Nejhorší jsou kaluže, bazénky se stojatou vodou.
Čtrnáct dní bez jídla přežijete. Jste-li vypasení, máte větší šanci. :-) Navíc se u vás patrně najdou energeticky hodnotnější potraviny, takže budete ve výhodě. Pokud se musíte zdržet déle a dochází vám jídlo, můžete začít lovit. Nejezte ryby a ptáky. Nejlepší jsou králíci, kočky a psi. Maso a tuk jsou poživatelné, nezpracovávejte ale kosti a nechte na nich asi 3 mm masa, nikdy nejezte vnitřnosti.
Pamatujte! Smyslem všech vašich opatření je vyhnout se ozáření, které bývá nejintenzivnější zpočátku, později rychle slábne. Nikdy na to nezapomeňte! Čím lépe se budete chránit v počátečních fázích, tím méně se poškodíte a následně si pak zjednodušíte případnou léčbu.
Jak jednat při KATASTROFĚ
19.3.2003 00:00
Zdravý domov
V tomto článku naleznete: co máte dělat při evakuaci, možné "varovné signály", improvizované ochranné prostředky a seznam nejrozšířenějších škodlivin - vlastnosti, příznaky, zasažení, první pomoc.
Evakuace a ukrytí
Evakuaci vyhlašuje přednosta okresního úřadu za účelem přemístění osob z oblasti vážného ohrožení života a zdraví.
Před evakuací a ukrytím je třeba si připravit zavazadlo, vypnout hlavní rozvody plynu, elektrického proudu a vody, uzavřít a utěsnit okna, uhasit otevřené ohně atd.
A zkuste obvolat sousedy, jestli o evakuaci vědí.

Když se ukrýváte doma, zkuste zachovat klid a jednat bez paniky či hysterie. Zapněte si rádio a televizi a zbytečně netelefonujte. Určitě si nezapomeňte připravit improvizované roušky nebo masku, pokud ji máte, utěsněte okna, připravte si zavazadlo a trvanlivé potraviny. Odstraňte hořlavé předměty. NIKDY se při úniku chemické škodliviny neukrývejte ve sklepě!
Varovné signály
V případě krizové situace budete varováni a vyrozuměni pomocí hromadných sdělovacích prostředků: Stanice Radiožurnál (pásmo VKV II) a PRAHA (pásmo SV), veřejnoprávní televize - programový okruh ČT1 a ČT2.

Státní správa využívá i místních informačních prostředků (Místní rozhlasové a televizní stanice, místní tisk. Sirény a další zvukové signály. Vyhlášky pro obyvatelstvo. Světelné informační panely. Reklamní poutače.)

Orgány zodpovědné za řešení situace (policie, civilní ochrana, hasiči atd.) mohou navíc použít amplióny, motospojky a rozhlasové vozy plus další speciální prostředky
Improvizované ochranné prostředky
Ochranný oděv a maska by při chemické či jaderné havárii nebo požáru, kde vznikají toxické spaliny, byla nejúčinnější, ale pokud nejsou k dispozici, musíme si pomoci sami! Jak?
Pro ochranu dýchacích cest použijeme:
vodou navlhčené "roušky" ze složeného kapesníku, ručníku nebo utěrky přiložené k nosu a k ústům. Pokud není po ruce nic tak civilizovaného, neváhejte použít utržený rukáv či jiný podobný "hadr", pokud není po ruce ani voda, pomožte si třeba kolínskou. Pořád lepší než nic. Fungovat bude i navlhčená buničitá vata, několikrát přeložený toaletní papír, ubrousky a podobně. Víte-li, že jste ohroženi čpavkem, navlhčete roušku do roztoku octa nebo kyseliny citrónové, je-li k dispozici. Pokud je prostředí zamořeno chlórem či oxidem siřičitým, namočte roušku do roztoku jedlé sody.
Pro ochranu ostatních částí těla:
sáhněte po svém sportovním vybavení. Vaše oči nejlépe ochrání lyžařské, plavecké nebo motoristické brýle zatímco vy zachraňujete ostatní zalepováním větracích otvorů. Zbytek hlavy a obličeje zakuklete do čepice, klobouku, šály, přilby nebo čehokoliv tak, aby byla pokryta co největší část. Celý zbytek těla zabalte do co největšího počtu vrstev, nejlépe kombinujte zimní oblečky s pláštěnkou nebo jinými impregnovanými oděvy případně kusy igelitu. Nejlépe fungující materiály jsou pryž, pogumované tkaniny a igelit. Po ukončení krizové situace použité oblečení a vše ostatní pečlivě zavažte v igelitovém pytli, který pak uchovávejte mimo obývané místnosti, a pečlivě se osprchujte.
Prostředky individuální ochrany obyvatelstva
jsou ty, které zabraňují působení radioaktivních a jiných "otravných" látek na lidský organismus. Jsou to především ochranné masky pro dospělé a děti od 1,5 roku a dětské ochranné vaky pro děti mladší než 18 měsíců. Tyto PIO jsou připraveny ve skladech všech veřejných institucí jako školy, školky atd., o kterých budete včas informováni.
Nejrozšířenější škodliviny - vlastnosti, příznaky, zasažení, první pomoc
Chlór je žlutozelený plyn těžší než vzduch, značně jedovatý a žíravý, při styku s vlhkým vzduchem tvoří mlhu. Snažte se ho nenadýchat, vede to k těžkému poleptání dýchacích cest a plic, a to i se zpožděním až dvou dnů, způsobuje těžké poleptání očí a podráždění kůže. V kapalném stavu může vyvolat omrzliny.
První pomoc: postiženého přeneste na čerstvý vzduch, uložte ho do stabilizované polohy, uvolněte těsné součásti a při zástavě dýchání okamžitě použijte "polibek života"- umělé dýchání. Pokud chlór zasáhl oči, důkladně je vyplachujte čistou vodou deset až patnáct minut (směrem od nosu). Byl-li zasažen oděv, svlékněte ho a postižená místa na těle opláchněte vodou a přiložte na ně sterilní obvaz.

Amoniak neboli čpavek je bezbarvý plyn lehčí než vzduch, ostře a štiplavě zapáchá. Při odpařování z kapalného stavu tvoří chladné mlhy těžší než vzduch. Se vzduchem tvoří leptavou výbušnou směs, naštěstí málo hořlavou. Kapalný i plynný silné dráždí a leptá oči, dýchací cesty, plíce a kůži, způsobuje dráždivý kašel a křeče při dýchání, které mohou vést až k udušení. V kapalném stavu navíc vyvolává silné omrzliny.
První pomoc: opět - přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, zavést umělé dýchaní při zástavě dechu atd. Postiženého nesmíme nechat prochladnout!

Oxid siřičitý je kapalný a nereaktivní, při odpařování se tvoří mlha těžší než vzduch. Jako plyn je bezbarvý se štiplavým zápachem. Extrémně dráždí oči, dýchací cesty i plíce, což vede k otokům, kašli, dušení až k bezvědomí a smrti, může poškodit hlasivky.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

Etylén je bezbarvá kapalina s nasládlým zápachem. Velmi rychle se odpařuje, její výpary tvoří chladnou mlhu. Plynný etylén je těžší než vzduch, s nímž tvoří výbušné směsi. Dráždí oči a dýchací cesty, má narkotický účinek. Může způsobit ochrnutí dýchacích center, způsobuje omrzliny, ospalost, závratě a bezvědomí.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

Propan-butan = kapalný bezbarvý plyn se slabým zápachem. Rychle se odpařuje, přičemž vzniká studená mlha a výbušné směsi. Působí narkoticky, způsobuje závratě, nevolnost, ospalost, svalovou ochablost, stavy podráždění a bezvědomí.
První pomoc: stejná jako vždy

Acetylén je bezbarvý plyn který docela příjemně voní po éteru. Není jedovatý, ale mimořádně hořlavý a snadno vznětlivý. Způsobuje nevolnost, bolest hlavy, zvracení, otupělost, bezvědomí, vysoké koncentrace působí narkoticky.
První pomoc: stejná jako vždy Benzín - bezbarvá kapalina s typickým zápachem, obchodní formy bývají zbarvené, výpary tvoří výbušné směsi těžší než vzduch. Delší vdechování výparů vede k pocitu opilosti, bolestem hlavy, stavu obluzení a zvracení, vysoké koncentrace k bezvědomí a zástavě dechu.

Zemní plyn bezbarvá kapalina, při odpařování tvoří výbušné směsi. Jako plyn je bezbarvý a těžší než vzduch. Způsobuje bolesti hlavy, závrať, ospalost, bezvědomí.
První pomoc: stejná jako vždy

Zdroj: www.isurvival.cz
 
Jaderná katastrofa
Kvě 27, 2011
Rozhodl jsem se přispět na tyto stránky nějakým příspěvkem. Resp. bude to celá série článků na téma Velký průser. Budu v nich popisovat, co máte dělat při zemětřesení atd. Dále se můžete těšit na povodně, chemický útok nebo třeba výbuch sopky.
Díl 1: Jaderná katastrofa
Je dobré být připravený, a to hlavně v dnešní době, když Severní Korea a další státy nebo organizace hrozí jadernou válkou. Největším nebezpečím jsou tlaková vlna, teplo a záření. Jejich účinky záleží na velikosti a typu zbraně, výšce výbuchu a krajině. V horách bude mít jaderná zbraň menší účinky než někde na rovině.
Tlaková vlna
Výbuch způsobí velkou počáteční tlakovou vlnu. Ještě silnější je stlačení vzduchu způsobené rychlou rozpínavostí jádra. Tlaková vlna šířící se od místa výbuchu ničí domy, vyvrací stromy a zaplňuje vzduch létajícími troskami. Těsně potom vzroste okolní teplota na vysokou teplotu. Po přechodu tlakové vlny se vzduch žene zpět, aby zaplnil prostor a způsobil další škody. Tam, kde vše nezničila tlaková vlna, dokončí vše tento vakuový efekt.
Teplo
Tepelné záření (teplo a světlo) vzniklé jaderným výbuchem dosahuje vyšších teplot, než jsou na slunci. Poblíž místa výbuchu dojde k zapálení (až vypaření) všech hořlavých předmětů. V dnešní době jsou tyto zbraně mnohem silnější. Dnes stačí vidět jaderný hřib a můžete mít popálenou kůži a vážné poranění očí.
Radioaktivita
Jaderné štěpení vytváří kromě tepelného i radioaktivní záření. To se dělí na alfa, beta a gama paprsky. Obsahuje ji radioaktivní spad, který se usazuje na zemi (zbytek zničené hmoty). Vypadá jako popel. Člověk ji bohužel nezaregistruje, na to jsou Geigerovi snímače (dozimetry).
§ Alfa částice
Mají nízkou pronikající schopnost a je jednoduché je odstínit. Kůží sice neproniknou, ale jejich vdechnutí může mýt vážné následky.
§ Beta částice
Pronikají málo. Ochrání vás pevné oblečení a boty. Holou kůži popálí.
§ Gama paprsky
Jsou vysoce pronikavé. Ničí tělesné buňky!
Obecné symptomy ozáření:
§ Nevolnost
§ Zvracení
§ Všeobecná slabost
§ Vředům podobné ranky na kůži
§ Zbarvení kůže do šeda
Zbytkové záření:
Počáteční záření vzniklé během 1. Minuty vás sice může zabít, trvá ale jen krátkou dobu. Množství zbytkového záření záleží na tom, jak byla bomba odpálena. Zbytkové záření je ale stejně nebezpečné.
Kryt
Pokud nemáte možnost přečkat atomový výbuch v protiatomovém krytě, bude nejlepší skrýt se v hlubokém zákopu se střechou zasypanou 1 a více metrovou vrstvou zeminy. Pokud zákop teprve kopete, dejte nad sebe látkovou střechu, aby vás chránila před radioaktivním spadem.
Jestli vás ale zastihne výbuch při přesunu do úkrytu, pospěšte si a uvnitř si sundejte všechno vnější oblečení. Nechoďte ven a v bezpečí zůstaňte alespoň 48 hodin. Když nemáte vodu, můžete vyjít třetí den na max. 30 minut. V dalších dnech asi tak o 10 minut déle.
Dekontaminace
Ze dna úkrytu seškrabejte hlínu a třete ji po obnažených částech těla. Použitou hlínu vyhoďte ven.
Dále si zakryjte oči, ústa a nos vlhkým kusem látky. Popálená místa myjte čistou vodou (nebo močí).
Co potom?
Potraviny: Pokud nebyly ukryty v krytu, NEJEZTE JE!
Voda: Viz potraviny. Nepijte žádnou min. 48 hod. po výbuchu. Vyhněte se stojaté vodě. Všechnu vodu přefiltrujte a převařte.
Tyto zdroje by měly být nejméně nakažené:
§ Podzemní studny a prameny (nejlepší je mít v krytu studnu)
§ Voda v podzemních trubkách/nádržích
§ Sníh z velké hloubky pod povrchem
§ Rychle tekoucí řeky
Vodu z rychle tekoucích řek získejte tzv. indiánskou studnou. Vytvoříte ji jámou asi 1,5 m od koryta řeky. Voda se přefiltruje přes oblázky a zeminu. Vodu přefiltrujte a převařte.
Dávkování jodových tablet:
Pokud se tohle někdy stane, přeji Vám hodně štěstí.
Pro PostApo.cz sepsal ButTeR.
Co dělat v případě radiační havárie?
12.03.2011, 12:00 JHM | Autor: HZS JHM

 

Příručka obsahuje informace a základní pokyny k zajištění ochrany osob nacházejících se v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany v případě vyhlášení radiační havárie. Informace jsou však platné celosvětově, proto ji přinášíme i nyní.


Přílohy ke článku
Velikost
pdf
3.77 MB


·         Jak se chovat v případě jaderné katastrofy (jednoduchý manuál)
·        
·         Atomový hřib. Jeho částiče putují vzduchem 25 kilometrů nad zemí.
Foto: max
·          

15. března 2011 | 01:05

·         V Japonsku hoří atomové elektrárny, svět se obává nejhoršího. Jak se chovat, když se nevyplní předpovědi odborníků a radioaktivní spad zasáhne Českou republiku? Přečtěte si pozorně následující řádky, mohou vám zachránit život.
Základní fakta (pokud spěcháte, můžete tuto pasáž vynechat)
Radioaktivní spad se skládá z radioaktivního prachu, částic vody a rozprášených úlomků atomové zbraně nebo reaktoru. Mrak putuje je výšce 25 kilometrů nad zemí nebo výše.
Radioaktivní částice se mohou dostat do těla pitím zamořené vody a jídlem, nebo skrz řezné rány nebo odřeniny. Dýchání v zamořeném prostředí představuje menší riziko, pokud nejsme v době zásahu radioaktivním spadem nachlazeni.
Prevence (tady už čtěte)
Zásoby vody v železné nádobě, jídlo v konzervách. Obojí pod zemí.
Všechna zevní poranění, škrábance a odřeniny, je třeba vymýt a pečlivě zakrýt. Chránit si oči brýlemi. K okamžitým účinkům záření patří spáleniny a objevují se do jedné hodiny po ozáření.
Příznaky jsou: Únava, zvracení, průjem, zvedání žaludku, vypadávání vlasů.
Čas
Zde platí jednoduchá přímá úměra: Čím déle jsme v otevřeném prostoru v oblasti radioaktivního spadu, tím hůře.
Úkryt
Nejde jen o to schovat se, ale kam, tedy za co. Zapamatujme si následující pořadí materiálů: Železo, cihla, beton, hlína, dřevo. Nejlepší úkryt je za železnou stěnou. Dva centimetry železa sníží účinek záření na polovinu. Stejného účinku dosáhne 20 tlusté dřevo.
Přirozené úkryty (pořadí podle účinnosti): Podzemní tunely a jeskyně. Stoky. Sklepy. Vnitřek domů.
V otevřeném terénu je třeba kopat zákopy, zakrýt se například kusem plechu, nebo na sebe nahrnout vrstvu hlíny. Nedoporučují se větve a listí, mohou být zamořeny.
Autor: max
- Tragédie v Chorvatsku - nejnovější zprávy o tragické nehodě autobusu v Chorvatsku.
- přečtěte si vše o jeho zatčení, obvinění z korupce, úplatku a nalezených milionech.
- vše o Olympijských hrách v Londýně 2012 na stránkách iSport.cz. Výsledky, statistiky, on-line přenosy, sportovci, komentáře a další informace.
Jak probíhá nemoc z ozáření
Lehká otrava ozářením
Mírná až střední nevolnost s příležitostným zvracením. Následuje několika denní fáze vyčerpanosti a únavy. Imunitní systém je utlumený, nemoci se léčí pomaleji a existuje zvýšené riziko infekce. Dočasná mužská neplodnost je obvyklá. Těhotným ženám hrozí potrat nebo narození mrtvého plodu. Úmrtnost bývá desetiprocentní.
Vysoká míra ozáření
Po silné vyčerpanosti a pocitu nevolnosti nastává několikadenní období relativního klidu. V těle ale zatím nezadržitelně probíhají rozkladné procesy. Vypadávají vlasy a ochlupení. Vzhled se rapidně zhoršuje. Odumírající buňky způsobí masivní střevní potíže, zvracení a krvácení. Úmrtí je prakticky nevyhnutelné, jedinou léčbou je podávání léků proti bolesti.
Schéma elektrárny ve Fukušimě
Autor: ČTK
Schéma reaktoru ve Fukušimě
Autor: ČTK
Trénink připravenosti: 8 základních survivalových dovedností pro přežití jakékoliv katastrofy
Co přinese budoucnost je nejisté. Je nutné se připravit na všechny neshody, které můžou narušit pohodlnost, kterou dnes prožíváme. Může se stát, že se ocitnete bez tekoucí vody a elektřiny, nebudete si moci koupit potraviny a zásoby. Je čas se připravit.
Naše životní situace je pohodlná, ale taky velmi křehká. V dnešní době je moc diktovat vám, jak žít, v rukou druhých. Abyste převzali zpět kontrolu nad svým životem, musíte si zlepšit své survivalové dovednosti, stát se soběstačným a zvýšit své znalosti v oblasti připravenosti.
Staňte se soběstačným se základními nástroji připravenosti
Může se stát cokoliv: politické povstání, přírodní katastrofa, nebo jakákoliv jiná nehoda. Při jakémkoliv scénáři budete nakonec zodpovědní za své přežití. Někteří si myslí, že je jen otázka času, než západní civilizace zkolabuje. Pokud a když se to stane, měli byste být připraveni – pro období krátkodobé i dlouhodobé.
1) Voda
Nejdůležitější potřebou je voda. V případě, když není k dispozici tekoucí voda, budete potřebovat buď adekvátní zásoby čisté vody, nebo nějaký prostředek pro její čištění. Bez vody jednoduše nepřežijete delší katastrofu. Samozřejmě, že je potřeba zdroj, který nejen že poskytuje čistou vodu, ale je zároveň snadno dostupný bez cestování na velké vzdálenosti. Pokud žijete blízko pramene čisté vody, pak jste již na dobré cestě k tomu být soběstačný. S největší pravděpodobností se ale budete muset uchýlit k atmosférickým generátorům vody, k blízkosti vodních ploch, nebo k vysoce kvalitnímu filtračnímu zařízení.
Další možnosti jsou: skladovat velké množství pitné vody, mít skryté rezervy, postavit si studnu a zásobovat se dešťovou vodou. Tohle všechno vám zajistí, že budete mít po celkem dlouhou dobu dostatek vody. Pokud máte vodu ze zdroje, který je mimo vaši kontrolu, pak se ujistěte, že je absolutně čistá a bezpečná. Pokud skladujete vodu v kontejnerech, tak se ujistěte, že neobsahují BPA. Dávejte přednost skleněným lahvím, ale hodí se i ocelové, oboje je lepší než plast.
2) Zásoba potravin
Druhou nejdůležitější věcí jsou potraviny. Skladování velkého množství potravin je součástí survivalových dovedností, které se prováděly po celou historii. Při předvídání hladomoru a nedostatku potravy předci skladovali potraviny navíc, aby si zajistili přežití skrze soběstačnost. Ještě v nedávné historii nejspíše vaše rodiče a prarodiče měli ve zvyku konzervovat potraviny. Býval to běžný zvyk obyvatelů malých měst, že měli uloženy potraviny, aby vydrželi přes zimu.
Můžete si koupit velké množství balených potravin pro skladování od mnoha různých výrobců, s různou mírou kvality a kvantity. Některé společnosti vám prodají chemický balený odpad, zatímco jiné nabídnou vysoce kvalitní alternativy za podobné ceny. Ujistěte se, že potraviny, které si kupujete nejsou geneticky modifikované a neobsahují MSG. Měli byste mít také vyváženost druhů potravin. Nemůžete prostě žít příjemně po celé měsíce jen s jedním druhem potravin.
Nákup dlouhotrvajících a dehydrovaných potravin je dobrá volba, která je cenově dostupná pro většinu rodin. Je taky velmi efektivní, pokud si konzervujete své vlastní potraviny. Naučte se dehydrovat zbytky a skladovat je. Je také důležité, abyste uspokojily své vlastní preference. Nejen, že byste měli skladovat potraviny, které dlouho vydrží, ale i takové, které vám chutnají.
3) Trvale udržitelná potravinová soběstačnost díky domácímu zahradničení
Zajistěte si, abyste měli konzistentní a soběstačné potravinové dodávky díky domácímu zahradničení. Zásoba potravin je skvělá věc, ale dříve či později vám tyto zásoby dojdou. Také máte pak jistotu, že máte místní a tradiční produkci potravin. Zahradničení je jednou z metod, díky které si kdokoliv může vypěstovat vlastní potraviny. Nejen že zahradničení doma je levné, ale také vám neustále dává potraviny a semena. Je to nejdůležitější survivalová dovednost, která vám umožní být připraven na jakoukoliv krizi. Zahradničení je dovednost, která vyžaduje zkušenosti a znalosti.
Nejlepší způsob jak se zahradničení naučit je prostě to zkusit, číst si o tomto tématu a ptát se těch zkušenějších. Pěstováním ovoce a zeleniny se vaše soběstačnost dramaticky zvýší. Podle toho, kde žijete, může být také výhodné se naučit lovit. Naučte se, k čemu se dají použít volně rostoucí rostliny. Je také celkem snadné chovat zvířata, např. drůbež , která neustále produkuje jídlo, např. čerstvá vejce , ale tyto metody vyžadují trénink, znalosti a zkušenosti.
4) Zdravověda
Další nezbytností ke znalost zdraví a první pomoci. Znalost první pomoci je neocenitelná dovednost, pokud jste v situaci, která představuje fyzickou hrozbu. Mějte po ruce soupravu první pomoci, naučte se základy – co dělat při zranění, mějte zásoby důležitých léčivých bylin, to jsou důležité aspekty survivalu a připravenosti. Můžete projít kurzem první pomoci [např. u Českého červeného kříže - pozn. překladatele], za velmi nízkou cenu.
Další zvyky připravenosti můžou být extra zásoby a léky pro osobní zdravotní problémy, dostatek kvalitních vitamínů, doplňky stravy, atd. Ujistěte se, že máte dostatek alkoholu a přírodní dezinfekce. Také nezapomeňte na základní hygienické produkty jako jsou zubní pasta, ústní voda, toaletní papír apod. Nejen, že pak budete více soběstační, ale vyhnete se i výletům do místních obchodů se smíšeným zbožím.
5) Zlepšete svou připravenost
V podobném duchu je důležité mít přístup k dodávkám světla, elektřiny, tepla a pohodlí. Více baterek, zapalovačů, zápalek, luceren, atd. Ubezpečte se, že máte palivo pro lampy a svítilny. Zásobte se bateriemi – na jedno použití, i těmi dobíjecími. Mějte několik nabíjecích adaptérů. Nakupte si svítilny a rádia na ruční nebo solární pohon.
Pokud jste bez tepla, je důležité mít několik oblečení a dek. Existují i levná topení, můžete si je koupit, abyste byli soběstační a připraveni na drsný chlad.

Chcete přežít ekonomický kolaps? Být připraven na cokoliv? Chcete žít v souladu s přírodou? Pak se přidejte do naší facebookové stránky Přežijeme a dovíte se více!

6) Komunikace
Ujistěte se, že máte nějakou formu komunikace. Rádio, telefon, satelitní telefon, nebo obousměrné vysílačky jsou pomocné a flexibilní prostředky.
Kvůli dlouhodobému horizontu začali lidé stále více investovat do alternativních způsobů energie pro jejich domy. Můžou to být generátory elektrické energie, solární panely, atd. Tyto alternativní zdroje jsou navrženy tak, aby sloužily jako náhrada při výpadku elektrické sítě. Generátory obvykle potřebují palivo, zatímco solární panely potřebují sluneční světlo a správnou instalaci. Mít osobní zdroj elektrické energie je neocenitelné pro morálku a soběstačnost.
7) Zabezpečte svůj majetek a tak i sami sebe
Dalším důležitým aspektem soběstačnosti je rozdělení svého majetku. Splaťte své dluhy, ochraňte se před inflací drahými kovy, budujte praktická aktiva jako jsou benzín nebo potraviny, tohle jsou mocné metody jak dosáhnout finanční nezávislosti. Cílem je, abyste měli co největší kontrolu nad svými financemi a mohli se zajistit co možná nejlépe. Pokud jste vázáni k někomu jinému, pak nemůžete dávat pozor na své osobní zájmy.
8) Vztahy: klíč k ustání jakékoliv katastrofy
Přes tohle všechno je možná nejdůležitějším aspektem připravenosti a přežití mít pevné vztahy s ostatními členy komunity. Jeden člověk jednoduše nezvládne to co zvládnou lidé dva. Pokud vzděláváte své kamarády a sousedy v survivalových dovednostech popsaných v tomto článku, můžete se dohodnout na vytvoření plánu připravenosti pro celou místní komunitu. Přidává to další rozměr spolehlivosti, která pomůže posílit váš program připravenosti a pomoci vám být připraven na cokoliv. Představte si, že máte nejen vlastní zásobu potravin, zboží atd., ale víte, že můžete věřit svým sousedům, rodině a kamarádům, že vám poskytnou jejich zásoby.
Velikost vaší přípravy poroste exponenciálně už jen tím, že vysvětlíte potřeby a metody ostatním, abyste zvýšili jejich soběstačnost. Pokud se naučíte něco nového, naučte to svého souseda, kamaráda, nebo člena rodiny. Pomozte jim otestovat, který produkt je nejlepší. Možná mají na svém pozemku něco neocenitelného – studnu, ovocný strom, apod., což s vámi mohou sdílet. Koordinujte užití a aplikaci mnoha druhů příprav v komunitě. V prostředí komunity můžete šířit znalosti a dosáhnout cílů mnohem rychleji, než kdybyste jel jen na vlastní pěst.
Klíčem je vybudovat si vztahy s lidmi. Všichni podstupujeme stejný závod o přežití a je příliš snadné prohrát. Snadno se přehlédne fakt, že by lidé měli pracovat spolu a ne proti sobě. Ve vážné situaci, ve které jde o přežití, je nejdůležitější se spojit a ne soupeřit o prvenství.
Buďte připraveni: pokračujte ve zlepšování svých survivalových dovedností
Přestože tento článek pokrývá širokou škálu survivalových dovedností, je to jen špička ledovce. Každý zde uvedený aspekt má větší úrovně, kterých stojí za to dosáhnout. Takže, jak začít? Prostě začněte jednat! I kdyby ty krůčky měly být malé, nalezněte způsob, jak začít. Většinu věcí nedokončíte přes noc.
Postupně se můžete více a více připravovat, odkud nedosáhnete úrovně, která vám bude vyhovovat. Klíčové je začít raději dříve než později. Sbírejte příručky pro přežití nebo studujte různí informace na Internetu. Existuje strašně moc knih a informací o přípravě a survivalu. Ve společnosti, ve které žijeme, je schopnost být připraven nevyčíslitelná. Toto je jeden z klíčových kroků k posílení jednotlivce, nejen se spoléhat na neosobní korporace, a vytváří více příležitostí pro ty, kteří přijdou po nás.
 
Psychologická pomoc pro oběti katastrofy
Pokud oběti neštěstí dostanou včas psychologickou pomoc, má asi třetina šanci úplně se ze svého duševního trápení zotavit. Víte, jak podpořit lidi postižené nějakou katastrofou?
Více v dnešním téma Vlasty...
Většina lidí není schopna samostatně zvládnout nával emocí a s tím souvisejících reakcí po šokující události. Každá oběť při jakékoli katastrofě má proto právo na psychosociální první pomoc, která musí přijít bezprostředně – do tří dní.
Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy
V novém čísle najdete:
Simona Krainová: Cizí chlapy nekradu. Nejsem taková husa, že bych balila zadané Nové líčení: barvy, které sluší každé Tričko naděje: návod, jak ho nosit. Perfektní kousek pro módu a navíc dobrý pocit ... a mnoho dalších témat Předplatné Vlasty
Pomozte i vy
Platí, že 50 až 70 % lidí bývá na místě hromadného neštěstí úplně zmatených. Panice podlehne a dezorientovaně pobíhá 10 až 25 %. Jen 5 až 25 % lidí zachová rozvahu a je schopných pomoci při záchranných pracích. Patříte mezi ně? Můžete pomoci konkrétními činy.
Stav postiženého člověka
Strach
Máte před sebou člověka, který má záchvat úzkosti, třese se, je zmatený, prudce dýchá, buší mu srdce a je mu nevolno.
Co dělat: Zachovejte klid a buďte s ním, komunikujte s ním, případně ho zaměstnejte nějakou nenáročnou praktickou činností. Co nedělat: Neprojevujte extrémní sympatie.
Panika
Postižený nekontrolovatelně pláče, bezcílně pobíhá… Takový člověk ztratí úsudek o nebezpečnosti svého jednání.
Co dělat: Buďte nekompromisní, vyslechněte ho, nenápadně izolujte od skupiny a nedejte se vtáhnout do jeho emocí. Co nedělat: Nesnažte se ho krotit.
Hysterie
Postižený obrátí svou úzkost v přesvědčení, že část jeho těla nefunguje. Trpí silnou nevolností a jeho „vymyšlené“ fyzické problémy se neliší od skutečných.
Co dělat: Projevte o něj zájem, najděte činnost, která odvrátí jeho pozornost od zranění, a udělejte mu pohodlí. Co nedělat: Nikdy neříkejte, že mu nic není a své zdravotní problémy si jen vymyslel. Poranění neignorujte, ale ani mu nevěnujte přespříliš pozornosti.
Aktivita
Člověk má záchvaty extrémní aktivity, hádá se, neposlouchá příkazy, nemístně žertuje a překáží záchranářům v akci.
Co dělat: Zkuste s ním navázat kontakt, ptejte se na jeho pocity, dejte najevo sympatie, nechte ho dělat něco pod dohledem. Co nedělat: Neříkejte mu, že se nechová úplně normálně.
Apatie
Dotyčný se nedokáže oklepat z prožitého šoku, mlčky sedí a dostane se do stavu, že je mu všechno jedno. Neodpovídá na otázky a uzavře se do sebe.
Co dělat: Uvědomte si, že není schopen vykonávat žádnou činnost. Snažte se navázat rozhovor a nedejte se zmást jednoslabičnými odpověďmi. Co nedělat: Neprojevujte ani přílišnou lítost, ani hněv. Nepoužívejte větu: Vykašli se na to!
Fyzická blízkost léčí
Máte ve svém okolí někoho, kdo nedávno prožil osobní tragédii? Můžete pro něj hodně udělat. Nejpotřebnější je fyzická blízkost. To znamená, že byste s ním měli trávit co nejvíce času a samozřejmě mu pomoci – zařídit třeba praktické věci, které není dotyčný kvůli svému žalu schopen řešit. Ovšem nesnímejte z něj odpovědnost. Běžné každodenní aktivity a stereotyp mu pomohou, aby nesklouzl do hluboké deprese. Nechte svého blízkého vypovídat. Neznamená to však, že budete vést sáhodlouhé rozhovory o tom, co se stalo. Snažte se situaci reálně zhodnotit a postupně se pokoušejte změnit téma. Případné „divné“ a nepříjemné chování berte jako dočasné a určitou dobu ho tolerujte.
Smutnění je v pořádku
„Každé prožívání ztráty má určité zákonitosti,“ vysvětluje psycholožka Zuzana Slezáková. Na prožité neštěstí, ať už na vlastní kůži, nebo zprostředkovaně přes někoho blízkého, můžete reagovat různými způsoby. Tyto projevy se někdy dají těžko rozpoznat. „Někteří lidé zůstanou depresivní a ztratí zájem o sebe i okolí, jiní naopak chtějí dohonit zmeškané a snaží se žít naplno. Extrémní aktivita ani přílišné stažení se do své ulity ovšem nikomu psychickou pohodu nepřinesou.“ Připravte se na to, že oběť neštěstí prožívá zpočátku šok. Potom se snaží „protestovat“ proti tomu, co se stalo a dokola si klade otázku: Proč? Později má pocit absolutního zoufalství, že se z dané situace nedostane. Nakonec se většina lidí s prožitým neštěstím nebo ztrátou smíří. „Tyto fáze jsou velmi individuální, u každého člověka jsou jiné a některé, jako je třeba fáze zoufalství, mohou i chybět,“ doplňuje Slezáková. Viditelná změna chování může trvat od jednoho do tří měsíců. Poté by se mělo vše zase postupně vracet do normálu. Ovšem každý člověk potřebuje individuální čas na vyrovnání se s tragickou situací. Někdy to může trvat i dva roky.
„Normální“ reakce na prožitou tragédii
utlumení emocí, apatie depresivní stavy smutek ze ztráty a z neštěstí, pláč pocit vnitřní prázdnoty snaha vyhnout se myšlenkám na prožitou hrůzu stranění se ostatních lidí strach z budoucnosti
„Nenormální“ reakce na prožité neštěstí
Až když se člověk vzpamatuje z prvního šoku, začne situaci reálně hodnotit. „Tehdy začíná fáze vyrovnávání se s mnohdy drsnou realitou. Mohou se objevit problémy, které se zdály být už překonané,“ upozorňuje psycholožka Slezáková. Pokud trvá výrazná změna chování déle než 90 dní, hovoří odborníci o chronickém stavu. Nebezpečné je i to, když se oběti neštěstí podaří nepříjemné myšlenky na několik měsíců potlačit. Problémy mohou nastoupit až půl roku po traumatu, když už všichni předpokládají, že nejhorší je pryč. Projevy bývají různé, od nervozity a agresivity přes poruchu spánku, lekavost, úzkostné stavy, tiky, noční múry, fobie, problémy se soustředěním - až po zdravotní obtíže, které na první pohled s prožitým neštěstím nijak nesouvisí. Neobvyklé nejsou žaludeční problémy, vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Odpověď organismu na prožitou katastrofu nazývají psychologové posttraumatická stresová porucha.
Jak uzdravit duši
Krizovou intervenci, jak označují psychologové poradenství v krizi, může poskytnout jakýkoli psycholog. Odborník se snaží spolupodílet na citovém prožívání po katastrofě nebo tragédii a situaci uvolnit. „Především musí dostat postiženého člověka do psychického bezpečí,“ říká psycholožka Zuzana Slezáková. Terapeutických možností je vícero. Od smutečního poradenství přes různé druhy psychoterapie, například arteterapie (léčba uměním) nebo nácvik autogenního tréninku, až po jiné relaxační metody. Oběti katastrof si mohou vybrat takového terapeuta, který jim vyhovuje lidsky i odborně, tedy používá metodu, která je jim sympatická. „Jestliže se s nedůvěrou zamýšlíte nad tím, že ani psychologové nejsou nadlidi, máte pravdu. Ani je pohled na krev a lidské neštěstí nenechá chladnými. Proto, aby i přesto dokázali pomoci, chodí i oni ke kolegům na takzvanou supervizi. Díky ní jsou schopní zpracovat a odbourat zážitky se svými klienty,“ doplňuje psycholožka.
Samoléčba onemocnění v postapokalyptickém světě
Kvě 8, 2011
Úvod
V případě jakéhokoliv katastrofického scénáře se stává prakticky každé léčivo nedostatkovým. V dnešní době neexistují léky, které by byl člověk schopen vyrobit v primitivních podmínkách. V tomto článku se pokusím vytvořit seznam základních léčiv, která se vždy hodí a je dobré znát názvy ať už z důvodu nákupu na poslední chvíli nebo případným rabováním ve chvíli zmatku. Článek se pokusím psát podrobně, ale zároveň co nejjednodušeji, aby to pochopil úplně každý (proto mě prosím nekamenujte za občasné zjednodušování atd.) a také abyste některé informace mohli použít i v předapokalyptickém světě. U léků uvádím vždy účinnou látku (protože se nemusíme pohybovat pouze na území ČR a ta se všude uvádí latinsky) a poté i názvy přípravků. Většinou jich bývá obrovské množství a často se jmenují jako účinná látka a výrobce. Jinak uvádím ty nejčastější výjimky. Skupiny léčiv jsou nesourodé, často tvořené podle daných orgánů, protože jednotlivé farmakologické skupiny mají velmi široké účinky a mohou se používat k léčbě více onemocnění a je zbytečné s tím domotávat čtenáři hlavu. Na závěr je třeba napsat, že léčbu má zajišťovat lékař a to zejména kvůli správné diagnóze nemoci. Samoléčba přichází v úvahu opravdu jen v krajní nouzi.
Získávání léků
Ti bohatší mohou zainventovat do nákupu nových léčiv avšak vzhledem k tomu, že peněz není nikdy dost je podle mne zbytečné léky nakupovat. Do lékáren se každodenně vracejí kvanta použitých léčiv a to často neotevřených i neexspirovaných. Obzvlášť v řetězcových lékárnách se dají sehnat opravdové skvosty. Myslím, že v každém větším městě najdete rozumného lékárníka, který vás za láhev dobrého alkoholu pustí k nádobám s vrácenými léčivy nebo v případě známosti vám bude zajímavé léky schovávat. Zde musím podotknout, že s vrácenými léčivy se dle zákona musí zacházet jako s nebezpečným odpadem a musí také být správně likvidován, takže to chce při vyjednávání opatrnější přístup. Na druhou stranu, vstup a výstup těchto léků nikdo nekontroluje a z vlastní zkušenosti vím, že si takto vrácené léky zaměstnanci lékárny sami rozebírají. Bohužel léky mají většinou ‚‚trvanlivost‘‘ 2-4 roky takže je těžké neprošlé sehnat a i ty jednou projdou. Co se týče exspirace, je sice fakt, že časem se obsah účinné látky v lécích snižuje, ale i tak je v případě krajní nouze lepší použít léky s nižším účinkem než nepoužít žádné. Tablety a tobolky jsou dobře zabalené v blistrech, které je chrání před vlhkostí a znečištěním a proto se nemusíme obávat znehodnocení, případně nebezpečnosti použití těchto prošlých léků. Výjimku tvoří kapsle obsahující různé oleje a tuky, ale takových je minimum a zabývat se jimi nebudeme. U mastí je se znehodnocením léčiva mnohem větší problém, ale opět, zde budu popisovat přípravky obsahující antibiotika a kortikosteroidy, kde prospěch z užití převyšuje případné nežádoucí reakce na znehodnocené pomocné látky. Navíc pokud nejsou aplikovány na podrážděnou nebo poškozenou kůži neměl by ani tak být žádný problém.
Všeobecné zásady užívání: Léky nebereme s alkoholem, tablety nedrtíme (často jsou povrchově upraveny tak aby se látka postupně uvolňovala – označeny SR, nebo Retard), pokud má člověk problémy s játry nebo ledvinami je třeba dávat pozor na předávkování, protože i terapeutické dávky mohou být toxické, vzhledem ke sníženému vylučování.
Analgetika
Analgetika jsou látky, které tlumí bolest. Zjednodušeně je můžeme rozdělit na silně působící (anodyna) což jsou prakticky všechno opioidy. Druhou skupinou jsou analgetika-antiflogistika. Vzhledem k tomu, že v přírodě se prakticky nedají sehnat, je dobré se zásobit co nejvíce.
Anodyna – z této skupiny seženete minimum, protože skoro u všech je jejich předpis omezen a lékárny je nemívají.
Tramadol – Maximální denní dávka 400mg. Je lepší pro dlouhodobější léčbu, protože při jednotlivých dávkách způsobuje docela silné nevolnosti, které po pár dávkách odezní. Způsobuje závislost při delším používání, protože proniká do mozku a zjednodušeně řečeno zlepšuje náladu. Často se vyrábějí v provedení s postupným uvolňováním, takže se můžou dávkovat po 8-12h. Mabron, Tramabene, Tramal, Tralgit, Noax, Doreta, Zaldiar – poslední dva jsou v kombinaci s paracetamolem a neměl by se už dávat žádný paracetamol navíc.
Codein – Jako analgetikum se používá pouze v kombinaci a to jako Ultracod, Panadol Ultra, Korylan. Max. denní dávka kodeinu je 240mg.
Antiflogistika
Jsou to látky, které působí zároveň protizánětlivě, proti horečce i proti bolesti. Protizánětlivého účinku se hodně využívá při léčbě onemocnění kloubů. Jejich hlavním nežádoucím účinkem je silné dráždění trávicího traktu a to zejména při dlouhodobějším užívání. Tento účinek je dán mechanizmem účinku, a proto přetrvává i při podání čípku. I tak se ale doporučuje je brát po jídle, protože nejsilněji působí tak 2h a po tuto dobu zůstává i jídlo v žaludku.
Kyselina acetylsalicylová – proti bolestem se moc nepoužívá, protože je docela slabý. Nesmí se dávat dětem a nejlépe ani mladistvým do 15 let.
Ibuprofen – Asi nejpoužívanější a nejznámější. Najdeme ho jako Brufen, Ibuprofen, Ibumax. Používá se také v lokálních aplikacích na zmírnění bolestí svalů a kloubů. Ibalgin-gel/krém, Dolgit. Jednotlivá dávka 400mg maximálně 2400mg denně.
Diclofenac – Hodně silný, ale o to víc dráždí žaludek. Také se používá do mastí stejně jako ibuprofen. Apo-diclo, Voltaren, Dolmina, Monoflam, Olfen, Uno, Veral, Flektor ep-gel, Voltaren emulgel. Denní dávka 150mg.
Indometacin – vyrábí se pouze v čípcích. Vysoce účinný zejména u onemocnění kloubů.
Meloxikam – účinkuje dlouhou dobu a nedráždí tak moc žaludek. Artrilom, Melocox, Melovis, Noflamen, Recoxa. Max. denní dávka 15mg.
Nimesulid – málo dráždí trávící trakt, velmi silný. Nesmí se používat v kuse déle než 14 dní pak je třeba vysadit aspoň na dva týdny protože potom poškozuje játra. Dávkování 2x100mg denně max. Aulin, Nimesil.
Paracetamol – do této skupiny sice nepatří, ale nechci zakládat novou skupinu. Nemá protizánětlivé účinky. Proti bolesti se dává jedna tableta (500mg), pro jedince nad 75kg dvě, jinak nezabírá. Maximální denní dávka 3g. Jednotlivé dávky by se měly dávat v 6h odstupech. Panadol,Paralen.
Antibiotika (ATB)
Na úvod musím napsat, že léčení atb v dnešní době rozhodně patří do rukou lékaře! Vyvarujte se samoléčení. Antibiotika (také v dnešní době často nazývaná chemoterapeutika) jsou látky, které buď potlačují množení bakterií (bakteriostatická atb) nebo je přímo zabíjí (baktericidní). U baktericidních atb se člověku uleví většinou už do 2 dnů, zatímco u bakteriostatických do 4. V dnešní době už jsou většinou širokospektrální tzn., že působí skoro na všechny běžně se vyskytující infekce. Zmiňuji nejčastější použití.
Všeobecné zásady pro jejich užívání: Délka užívání závisí na dané nemoci, ale zjednodušeně můžeme napsat, že by se měli používat aspoň týden na druhou stranu to často je taky maximální doba užívání, nebo se může prodloužit na 10-14 dní. Je třeba dodržovat časové rozestupy dávkování (u každého budu popsáno) kdy po každém intervalu se v 90% bere jedna tableta (většina léků je takto nastavena). Je velmi důležité nevynechat žádnou dávku. V případě že zapomeneme, vezmeme si ji co nejdříve a pokračujeme v původním braní. Nezvyšujeme následující dávku. V případě, že ATB neúčinkují, zaměníme za ATB z jiné skupiny. Jejich cílení je docela problematické, protože každé atb účinkuje na jiné bakterie a v případě katastrofy není možné zjistit přímo, co nás skolilo.
Peniciliny
Zde se v lékárnách setkáte zejména s klasickým V-penicilinem a amoxicilinem. Na peniciliny občas bývají lidé alergičtí i když je to docela vzácné. Projevuje se to vyrážkami,nevolnostmi a občas otoky a dušností. Je třeba léčbu vysadit a změnit skupinu antibiotika.
V-penicilin – dospělý člověk bere 750-1500mg v jedné dávce (závisí na závažnosti onemocnění a hmotnosti). Dávkuje se po 4, 6 nebo 8 hodinách. Opět podle závažnosti, ale po 8 je většinou dostačující. Třeba brát nalačno (hodinu před jídlem nebo dvě po jídle – platí i pro ostatní léky takto označené). Používá se Ospen, V-penicilin.
Amoxicilin – Širokospektré antibiotikum, bere se 1 tableta po 12h. S jídlem. Amoksiklav, Augmentin.
Cefalosporiny
Penicilinům podobné látky, většinou širokospektré. Také se může vyskytovat spojená alergie s alergií na peniciliny.
Cefadroxil – bere se 500-1000mg po 12h. Biodroxil, Duracef
Cefuroxim – Infekce horních cest dýchacích: 250 (až 500) mg 2krát denně. Infekce dolních cest dýchacích: 500 mg 2krát denně. Nekomplikované infekce dolních cest močových: 125-250 mg 2krát denně. Infekce kůže a měkkých tkání: 250-500 mg 2krát denně. Xorimax, Zinnat
Aminoglykosidy
– použití hlavně vnější, protože mají dost nežádoucích účinků. Vždy se nanáší tenká vrstva 1 za 8-12 hodin.
Kanamycin – používá se hlavně v přípravcích na vnější použití. Belogent krém,
Neomycin – opět se používá hlavně v přípravcích na vnější použití. Pimafucort, Framycoin(mast, prášek), Pamycon kapky (obojí v kombinaci s bacitracinem)
Tobramycin – v kapkách a masti Tobradex
Tetracykliny
Pro všechny platí, že se nesmí s mléčnými výrobky ani doplňky stravy obsahující vápník, hořčík nebo zinek. Nezapíjet minerálkami. Berou se s nemléčným jídlem, protože dráždí trávící trakt.
Doxycyklin – nemoci dýchacího ústrojí, borelióza, vzácné (mor, cholera), chlamydie. U lehčích onemocnění první dva dny 100mg dvakrát denně a potom 100mg 1xdenně a u těžších 2x100mg.
Makrolidy
Nesmí se používat společně s léky na cholesterol ze skupiny statinů, protože může docházet k bolestem svalů, které jsou způsobeny rozpadem svalových vláken. I když v post-apo světě asi nikdo léky na cholesterol brát nebude.
Erytromycin – vnější použití. Zineryt, Aknemycin
Spiramycin – dobře proniká do tvrdých tkání, takže k léčbě infekcí zubů, kostí, kloubů. Také infekce kůže. Dává se 3 mil. IU po 8-12h. Rovamycin 1,5;3 M.I.U.
Klaritromycin – horní/dolní cesty dýchací, helikobakter, některé mykobakterie. 500mg po 12h, pokud to nejsou přípravky s pozvolným uvolňováním (po 24h) Fromilid, Klabax, Klacid.
Azitromycin – širokospektré. 500mg 1x za 24h po dobu tří dní.
Roxitromycin – širokospektré, 150mg po 12h
Linkosamidy
Patří sem klindamycin a linkomycin. Oba velmi dobře pronikají do kloubů, šlach a kostí. Dává se 150-300mg po 6 nebo 8h u klindamycinu(Dalacin, a 500mg po 6-8h u linkomycinu Neloren).
Sulfonamidy
U těchto antibiotik je třeba hodně pít a vyvarovat se požívání kyselých látek. Řekněme, že když si dáte jeden pomeranč, tak se nic nestane, ale ve větším množství se mohou tvořit ledvinné kameny i když jen velmi vzácně. Dnes se už používá prakticky jen kombinace sulfometoxazolu a trimetoprimu (Biseptol, Cotrimoxazol) na infekce dýchacích nebo močových cest. Dává se 480mg 2x denně.
Chinolony
Jsou málo toxické, ale vykazují hodně nežádoucích účinků, hlavně zažívacích, bolesti hlavy, nespavost,
Ciprofloxacin – 500mg po 12h. Ciplox, Ciprobay
Norfloxacin – hlavně infekce močových cest, když nezabírají sulfonamidy. 400mg každých 12h. Gyrablock, Nolicin
Ofloxacin – oční kapky Floxal.
Trávící systém
Bez vyšetření trávícího traktu můžeme jen doufat, že potíže jsou způsobené nevhodnou stravou nebo bakteriální infekcí. Tímto směrem také text směřuji.
Žaludek
Mezi nejčastější problémy s žaludkem, se kterými si sami poradíme je překyselení, které může vznikat z jakéhokoliv důvodu. Používání klasických léků jako jsou různé uhličitany, sírany, soli hliníku apod. není z dlouhodobého hlediska účinné a navíc podle druhu solí způsobují zácpu nebo naopak průjem. Navíc díky prudkému snížení pH často dráždí žaludek k vyšší tvorbě kyseliny a dostáváme se do začarovaného kruhu. Z léčiv se používají zejména:
Omeprazol – dává se 10-20 mg ráno, většinou (pokud se neberou nějaké léky které dráždí žaludek) se dělají týdenní kůry. Jinak je ale možné používat i dlouhodobě prakticky nemá nežádoucí účinky. Helicid, Apo-ome, Losec, Loseprazol, Ortanol.
Pantoprazol – velmi podobný omeprazolu, 20-40mg jednou denně. Apo-panto, Controloc, Nolpaza
Famotidin – 40mg večer, nebo 20 mg ráno a večer. Famosan, Quamatel
Ranitidin – 150mg ráno a večer. Ranisan, Ulcosan
Při dlouhodobém užívání je třeba mít na paměti, že snížená produkce kyseliny v žaludku může zhoršovat trávení.
Průjem
Způsoben zejména nevhodnou stravou, v případě velmi vodnaté stolice a těžších potíží bývá způsoben infekcí. V obou případech dáváme 2-3 tablety živočišného uhlí 2-4x denně které je lepší rozkousat, nebo rozdrtit. Při podezření na infekci dáváme Endiaron jednu tabletu 3x denně alespoň s 1-2h odstupem od živočišného uhlí. Je nutno dodržovat dietu. Důležité je hydratovat organismus a dodávat mu ionty a energii. I v případě urputných potíží funguje mechanismus, kterým se vstřebává glukóza a zároveň s ní i některé ionty. Optimalní rehydratační tekutina by měla obsahovat 3,5g soli, 2,5g jedlé sody, 1,5g KCl a 20g glukózy (ta je nejdůležitější, musí jí být dost).
Loperamid – je to látka, která zjednodušeně řečeno snižuje pohyblivost střev. Nesmí se používat při prudkých infekčních průjmech, kdy bakterie vytváří toxiny, které je třeba z těla dostat co nejrychleji pryč. Berou se 4mg na začátku a pak 2mg po každé vodnaté stolici.
Zácpa
Zde se používají buď látky zvětšující vodnatost stolice např. Laktulóza, které ani nebudu uvádět, protože se prodávají jen v lahvích a tahat někde s sebou takovou váhu je zbytečné. Druhou skupinou jsou léky dráždící střevo. Zde je třeba si dát dávku a během 4-6h dojde k vyprázdnění. Proto se většinou dávají večer aby byl pacient ráno ready do práce. Následuje den až dva bez stolice, proto je třeba nedávat si další dávky. Celkově se doporučuje tyto laxativa používat co nejméně, protože střevo si na ně zvykne a bez nich už pak nebudete schopní si na záchod zajít. Tyto laxativa je také dobré použít v případě nějaké otravy. Pokud nemáme žádný lék k dispozici, pomůže vypití +- litru slané vody.
Pikosíran/pikosulfát – bere se 5-10mg v jednorázové dávce. Guttalax, Regulax, Laxygal
Bisakodyl – opět 5-10mg v jednorázové dávce. Dulkolax, Stadalax, Fenolax
List/lusk senny – dělá se čaj z jednoho sáčku/lžíce sypaného čaje.
Nadýmání
Tento problém je v post-apo světě drobnost, ale může upozornit na jiné problémy trávícího traktu. Nemusí být způsobeno jen nevhodnou stravou, ale také sníženou funkcí slinivky, žaludku a nedostatečné produkce žluči játry, nebo její nedostatečný transport ze žlučníku. Dále to může být způsobeno nedostatečnou pohyblivostí střev (po užívání opiátů) nebo zničením mikroflóry po užití ATB.
Laktobacily – doplňující léčba k léčbě antibiotiky, nebo jinak ke zlepšení mikroflóry. Dávají se vždy dvě hodiny po užití antibiotika. Obsah ale velmi rychle klesá už i v rámci doby použitelnosti, takže pro post-apo nepoužitelné.
Simetikon – snižuje množství plynu ve střevech, ale neléčí příčinu. Bere se 40-80mg 3-4x denně. Espumisan.
Pankreolan/Pangrol – toto jsou přímo názvy léků. Obsahují totiž směs enzymů, které pomáhají trávení. Dává se většinou 1-2 tablety před větším jídlem, před menším jen jedna.
Orenzym – také přímo přípravek. Obsahuje enzymy trávící hlavně škroby. 1-3tablety 2-3x denně.
Dýchací soustava
Mezi nejčastější onemocnění patří lehké infekce dolních cest dýchacích. Projevují s klasicky kašlem a později vykašláváním hlenů. I když se jedná o banální onemocnění ve chvíli kdy nemáme potřebné léky ani podmínky k léčení (klid, spánek, správná strava, vitamíny) mohou přerůst v závažnější infekce. Dále zde popíšu alespoň trochu léčbu astmatu, který však bude zvládatelný jen v lehčích formách. Bohužel pacienti s těžkou formou bez léčby dlouho nepřežijí.
Léčbu kašle můžeme rozdělit na utlumení suchého kašle (léčíme antitusiky) a urychlení vykašlávání hlenů při vlhkém kašli (léčíme expektorancii).
Antitusika
Používají se při dávivém suchém kašli. Potlačují kašlací reflex, odstraňují však pouze symptomy (příznaky) kašle, ne jeho příčinu.
Codein – silné antitusikum, ale vzniká na něj závislost. Nemělo by se proto používat dlouhodobě. Většinou se dává jen na noc aby se člověk vyspal. Jinak se dává 30mg 3-4x denně.
Dextrometorfan – vynikající antitusikum. Vyrábí se jako sirup Robitusin antitusikum, Humex, nebo jako tablety Stopex. Dávkuje se 15mg co 4h nebo 30mg co 6-8h.
Dropropizin – antitusikum, ale vyrábí se pouze v kapkách Ditustat, což je kvůli nízké přenositelnosti nevýhodné. Dává se 50 kapek 3x denně.
Butamirát – Vyrábí se v sirupech a kapkách, v tabletách jako Sinecod, Stoptussin. Dávkování 2-3 tablety po 8-12h.
Expektorancia
U všech platí, že je třeba hodně pít, aby se snížila viskozita hlenů. Také je dobré pít horké nápoje, které také podpoří rozpouštění.
Carbocystein/Erdostein/Acetylcystein – všechno jsou to velmi podobné látky, které pomáhají rozpouštět hleny. Najdeme je v přípravcích Fenorin, ACC, Erdomed. Dávkuje se 200-300 mg 3x denně.
Bromhexin – vyrábí se hlavně v kapkách, ale také i v tabletách většinou pod názvem Bromhexin. Dávka 25-40mg 3x denně. Jeho metabolitem je Ambroxol, který se dnes používá víc a to v přípravcích Mucosolvan.
Guaifanezin – dnes už se moc nepoužívá, většinou v kombinovaných přípravcích. V nízkých dávkách se používá jako expektorans, ale v těchto dávkách se vyrábí jen v sirupech. Ve vyšších dávkách působí silně proti úzkosti, zlepšuje náladu a také uvolňuje svalstvo. Vzniká na něj závislost. Guajacuran
Astma
Astma je onemocnění způsobené hyperreaktivitou bronchů, většinou z důvodu alergické reakce. Bronchy se stáhnou a vznikne dechová tíseň. V dnešní době se léčí převážně vdechovanými glukokortikoidy dlouhodobě a úlevovými sympatomimetiky při záchvatu (u lehčích forem, těžké neuvažuji, protože tam je třeba dlouhodobá léčba a na tu si zásoby nevytvoříme). Užívání glukokortikoidů má jednu nevýhodu a to, že v místě aplikace snižuje imunitní odpověď. V plicích je to žádoucí, ale v krku a ústech dochází k tvorbě houbových onemocnění. Předchází se tomu vykloktáváním a vyplachováním po každé aplikaci, ale ani to 100% nepomůže a navíc nevíme, zda budeme moci plýtvat vodou. Houbová onemocnění se špatně léčí i dnes, natož v apokalyptické budoucnosti, takže glukokortikoidy raději nepoužívat. Teoreticky tedy budeme moct léčit astma jen v případě záchvatu, nebo blížícího se záchvatu nebo s blížící se těžkou námahou a to úlevovými sympatomimetiky.
Formoterol – používá se ve formě prášku k inhalaci. Většinou je k dispozici v balení nějaký aplikátor. Vdechuje se 12-24 mikrogramů v jedné dávce. Působí 12h proto se normálně v dnešní době používá 2x denně. Foradil, Atimos, Formano.
Salmeterol – u nás se vyrábí jen v kombinovaných přípravcích s glukokortikoidy a to jako Seretide discus. Působí 12h.
Salbutamol – nalezneme ho ve formě inhalačních suspenzí, prášků a tablet s práškem. Dává se 100 mikrogramů 1-3 v případě potřeby. Pokud to nepomáhá, může se dát do ho hodiny ještě jednou 1-3 vdechy. Buventol, Ecosal, Ventolin. Působí cca 4h.
Terbutalin – působí jen 6h. Dává se 0,5-1mg max 3x denně. Bricanyl.
Pro PostApo.cz zpracoval Daisuke.
Tento článek byl zařazen do soutěže PostApo.cz
Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, zmačkněte LIKE a napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!
Chcete se zúčastnit také? ZDE JSOU PRAVIDLA A PODMÍNKY!
Ochrana před radioaktivním zářením a přežití v zamořené oblasti
Kvě 12, 2011
Článků o nebezpečí radioaktivity najdeme na internetu nepřeberné množství. Nechceme tady opakovat, co už bylo stokrát napsáno. Nám jde o jedinou věc a to je přežití. Budeme čerpat z praktických zkušeností lidí, kteří přežili, ať už se jedná o ty z Hirošimi, Nagasaki nebo Pripjati.
V první řadě půjde o míru nebezpečí samotného záření, pokud jsme se dostali do oblasti zamořeného radioaktivitou. Důležitým nástrojem je dozimetr – přístroj k měření ionizujícího záření.
Pokud dopředu plánujete cestu do nebezpečné oblasti, tímto přístrojem se rozhodně vybavte.
Nejdůležitější rady pokud se musíte pohybovat v zamořené oblasti několik dní a nemáte dozimetr:
- pohybujte se po silnicích a chodnících
- vyhýbejte se oblastem s mechem, tam bývá radioaktivita nejvyšší
- pokud musíte spát venku na zemi, odstaňte min. 10 cm svrchní zeminy
- vodu ( i na mytí) používejte z toků pokud je to možné. Platí ovšem, že je lepší omýt se jakoukoliv vodou, než žádnou. – - pokud perete, oděv ponořte do vody a vytřepejte. Ždímání zachycuje rad. částice v látce. Vodu z přír. zdrojů na pití požijeme nejdříve 48 hod. po výbuchu.
- k jídlu můžeme použít balené potraviny, konzervy po omytí obalu
- pokud ulovíte zvíře, stáhněte opatrně kůži a nejezte maso poblíž kostí. V kostře se kumuluje až 90% radioaktivity
- vejce můžeme jíst bez obav
- mléku se vyhněte
- vodní živočichy a rostliny konzumujte jen v krajní nouzi, jejich zamoření bude mnohem větší
- rostlinná potrava bude nejlepší ta, co roste pod zemí, jako např. brambory, mrkev, celer apod. Zase platí – omýt, oloupat, uvařit.
Vystaveni budeme čtyřem typům záření a to:
Záření α je proud jader helia (α-částic) a nese kladný elektrický náboj, má nejkratší dosah (lze ho zastavit např. i listem papíru).
Záření β je proud záporně nabitých elektronů. Někdy se rozlišuje záření β- (elektrony) a β+ (kladně nabité pozitrony), lze ho zachytit 1 cm plexiskla nebo 1 mm olova.
Záření γ je elektromagnetické záření vysoké frekvence, neboli proud velmi energetických fotonů. Nemá elektrický náboj, a proto nereaguje na elektrické pole. Jeho pronikavost je velmi vysoká, pro odstínění se používají velmi tlusté štíty z kovů velké hustoty (např. olovo) a nebo slitin kovů velké hustoty. Platí, že čím vyšší hustota a tloušťka štítu, tím více je záření odstíněno.
Neutronové záření je proud neutronů. Nemá elektrický náboj. Pohltí jej tlustá vrstva vody nebo betonu. (zdroj wikipedia)
Neutronové záření a záření γ vznikají hlavně v počáteční fázi nukleárního výbuchu. Záření alfa a beta jsou spojovány hlavně s radioaktivním spadem. V prvotní fázi po výbuchu je důležité vyhledat úkryt co nejrychleji, řekněme do pěti minut. Prvotní dávka záření je obrovská a musíme se jí vyhnout. Požadovaná tloušťka materiálu na zeslabení záření gama z radioaktivního spadu je mnohem menší, než je tloušťka potřebná k zaštítění proti počátečnímu záření gama. Záření radioaktivního spadu má méně energie než pronikavá radiace atomového výbuchu. Přiložený obrázek znázorňuje stínicí vlastnosti běžných materiálů o ½ záření Gama.
 
Tyto materiály tvoří ochranný faktor, který můžeme nazvat koeficientem zeslabení. Zde j několik příkladů úkrytů s jejich koeficientem zeslabení.
objekt – Kz
otevřený terén – 1
otevřený zákop – 20
nekrytý zákop – 50
automobil, autobus – 2
otevřený železniční nákladní vagon – 1,5
krytý nákladní vagon – 2
lokomotiva – 3
obytné zděné domy přízemní:
- v přízemí – 10
- ve sklepě – 40
obytné zděné domy jednoposchoďové:
- v podlažích – 15
- ve sklepě – 40
obytné zděné domy dvouposchoďové:
- v podlažích – 20
- ve sklepě – 400
Nesmíme zapomínat na důležité součásti oděvu, jako jsou ochranné (nejlépe motoristické) brýle, maska na nos a ústa a oděv z nejlépe omyvatelného materiálu (guma, voskované tkaniny). Nezapomeňte na okrývku hlavy a rukavice.
Pokud budete dodržovat zásady uvedené výše a vybavíte se dopředu důležitými pomůckami, vaše šance na přežití je vysoká. Pamatujte, že lepší je vybavení mít a nepoužít, než nemít a potřebovat.
Pro PostApo.cz sepsala Blanka B.
 
Rady pri jadrovej katastrofe
Kvě 7, 2011
Ak budete mať to šťastie, že jadrovú katastrofu prežijete, najlepšou ochranou pred rádioaktívnym spádom bude upaľovať čo najrýchlejšie preč zo zamorenej oblasti. Treba si naladiť celoštátnu rozhlasovú stanicu a počúvať informácie. Tam by mali informovať o tom, čo sa stalo, rozsah a kam postupuje zamorenie. Podľa toho si vyberiete trasu úniku.
Pri evakuácii sa využije ochrana dýchacích ciest improvizovaným filtrom. Vo vzduchu budú čiastočky rádioaktívneho materiálu. Taktiež rádioaktívny prach. Preto dýchajte cez improvizovaný filter.
Akonáhle sa dostanete na bezpečné miesto, zbavte sa kontaminácie. Poriadne sa niekoľkokrát osprchujte, hlavne ochlpené miesta tela. Ušné zvukovody a nos treba tiež riadne vyčistiť.
Prezlečte sa do iných šiat, ktoré nepochádzajú z miesta havárie.
Vplyv radiácie sa dá obmedziť použitím:
• Tabliet jodidu draselného ( KI ) – vo vzduchu bude rádioaktívny jód, ktorý sa okamžite usádza a koncentruje v štítnej žľaze. To odrovná deti skoro hneď. Jód z tabliet sa nahromadí v štítnej žľaze, čím sa znemožní usadenie rádioaktívneho jódu.
• Červeného vína – v rozumných dávkach obmedzuje vstrebávanie rádioaktívnych látok. Dávka pre dospelého je 4dcl denne. Ale neopíjať sa!
• Väčšej dávky vitamínu B12, alebo Pyridoxin s multivitamínovou kombináciou. Organizmus je namáhaný aby sa vyrovnal s dávkou ožiarenia.
Radiácia tiež spôsobuje príznaky popálenín. Calcium pantothenicum je voľne predajná masť.
Home » LITERATURA » Nebezpečí jaderných zbraní – mýty a fakta
Nebezpečí jaderných zbraní – mýty a fakta
Led 10, 2012
Překlad prvního dílu „Knihy pro přežití jaderné války“ nám poskytl portál freepub.comehere.cz
Plně jaderná válka mezi USA a Ruskem by byla nejhorší katastrofou v dějinách, tragédie tak strašná, že je těžké ji pochopit. I tak by to ale bylo daleko od konce lidského života na Zemi. Nebezpečí jaderných zbraní bylo překrouceno a přeháněno – kvůli různým důvodům. Tato přehánění se stala demoralizujícími mýty, kterým uvěřily miliony Američanů.
Zatímco jsem pracoval se stovkami pomocných amerických krytů a vybavením pro podporu života, zjistil jsem, že mnoho lidí nevidí smysl v mluvení o survivalových dovednostech. Ti, kteří věří přeháněnému nebezpečí jaderných zbraní musí být nejprve přesvědčeni, že jaderná válka by nebyla nevyhnutelně jejich koncem. Jen poté co si začnou klást otázky jak to je s těmito mýty se začnou zajímat, za normálních mírových podmínek, o survivalové dovednosti jak přežít jadernou válku. Proto než předložím detailní instrukce pro vytvoření a použité výbavy pro přežití, tak prozkoumám nejškodlivější mýty o hrozbě jaderné války, společně s pochmurnými fakty.
Mýtus: Radioaktivní spad z jaderné války by otrávil vzduch a všechny části životního prostředí. Zabil by všechny.
Fakta: Pokud jaderná zbraň vybuchne blízko země a ohnivá koule se dotkne země, vytvoří kráter, viz obrázek 1.1.
Obrázek 1.1
Mnoho tun země z kráteru je nadrcena na triliony částeček. Tyto částečky jsou kontaminovány radioaktivními atomy vytvořenými při jaderném výbuchu. Tisíce tun částic jsou vyneseny v mraku ve tvaru houby kilometry nad zem. Tyto radioaktivní částice poté padají z tohoto mraku a jsou roznášeny větrem a stávají se tak radioaktivním spadem.
Každá kontaminovaná částice bez přerušení vydává neviditelnou radiaci, celou dobu co sestupuje dolů a poté padá na zem. Tyto padající částice jsou unášeny větrem jako písek a prach. Největší a nejtěžší spadové částice dopadnou na zem nejdříve, blízko místa exploze. Mnoho malých částic je unášeno větrem desítky až stovky kilometrů daleko, než spadnou na zem. Na jakémkoliv místě, na které se ukládá spad z exploze jsou koncentrace dost vysoké na to, že je potřeba použít kryt, protože dojde k usazení částic během několika hodin.
Nejmenší částice jsou tak malé, že mohou být vdechnuty do plic, navíc jsou pro oko neviditelné. Tyto malé částice padají tak pomalu z výšky 4 kilometrů nebo více, že vydrží ve vzduchu týdny nebo roky než dopadnou na zem. Během této doby je vysoká míra rozprostření a radioaktivní rozpad udělá mnohem méně nebezpečné. Pouze tam, kde tyto malé částice budou přineseny k zemi deštěm či sněhem, na „horké zóny“ a poté rozneseny větrem, budou tyto neviditelné částice představovat dlouhodobé a relativně malé nebezpečí v době po útoku.
Vzduch ve správně fungujících protiatomových krytech, dokonce i v těch bez filtrů, je bez radioaktivních částic a bezpečný pro dýchání kromě několika vzácných případů, které budou dále vysvětleny.
Naštěstí pro všechny živé bytosti se nebezpečí radioaktivního spadu časem snižuje. Radioaktivní rozpad je na začátku nejrychlejší a pak postupně více a více zpomaluje. Dávka záření (množství radiace obdržené za hodinu) klesá podle toho. Obrázek 1.2 ilustruje rychlost radioaktivního rozpadu jaderného spadu během prvních dvou dní po jaderné explozi, která jej vyvolává. R znamená rentgen – jednotka často používaná pro měření vystavení gama radiaci a rentgenovému záření. Měřiče spadu jménem dozimetry měří dávku obdrženou za hodinu v době měření. Všimněte si, že trvá zhruba 7 krát více když klesá rozpad z 1000 rentgenů za hodinu (1000 R/h) na 10 R/h (trvá 48 hodin) než když rozpad klesá z 1000 R/h na 100 R/h (trvá 7 hodin). Pouze oblasti silně zasažené spadem budou mít dávky jednu hodinu po explozi kolem 1000 rentgenů za hodinu.
Obrázek 1.2
Pokud je dávka radiace jednu hodinu po explozi na úrovni 1000 R/h, pak trvá okolo dvou týdnů, než tato dávka klesne na 1 R/h a to pouze jako výsledek radioaktivního rozpadu. Jde zde i vliv počasí, např. déšť může spláchnout radioaktivní částice ze spadu z rostlin a domů do nižších poloh nebo blíže k zemi.
Obrázek 1.2 také ilustruje skutečnost, že místo, které dostane stejné množství spadu později než hodinu po explozi má menší nejvyšší a menší celkovou dávku radiace než místo, kde se stejné množství spadu nakupí právě jednu hodinu po explozi. Čím déle jsou spadové částice ve vzduchu než dopadnou na zem, tím míně je nebezpečná jejich radiace.
Během dvou týdnů po útoku většina obyvatel krytů je může bezpečně opustit, nebo pracovat mimo kryt po zvyšující se dobu každým dnem. Výjimkou jsou oblasti s extrémním množstvím radioaktivního spadu, tam kde se objeví větry z důležitých cílových oblastí útoku – obzvláště raketová sila a velmi velká města. Abyste věděli, kdy můžete vyjít bezpečně z krytu, tak potřebujete spolehlivý měřič radiace, nebo získat informace založené na měření blízko vás a naměřené spolehlivým přístrojem.
Dávka radiace, která zabije člověka se různí u každého člověka. Dávka 450 rentgenů obdržená celým tělem je ta, o které se říká, že zabije zhruba polovinu lidí, nicméně většina studií naznačuje, že stačí i menší dávka. Všechny osoby v krytu po jaderném útoku budou pod stresem a bez čistého prostředí a antibiotik budou bojovat proti infekcím. Mnohým z nich bude chybět voda a potraviny. Za těchto bezprecedentních podmínek by během několika dní umřela možná polovina osob, která by dostala do celého těla dávku 350 rentgenů.
Naštěstí má lidské tělo schopnost opravit poškození způsobené radiací, pokud obdržená dávka není příliš velká. Jak je vysvětleno v apendixu B – osoba, která je zdravá a nebyla vystavena za poslední 2 týdny dávce radiace vyšší než 100 rentgenů může obdržet dávku 6 rentgenů za den po dobu alespoň dvou měsíců, aniž by byla ochromena.
Jen velmi malá část obyvatel Hirošimy a Nagasaki, kteří přežili skoro smrtelné dávky radiace, trpěla opožděnými účinky. Čtenář by si měl uvědomit, že kvůli nezbytné práci po masivním jaderném úroku mnoho přeživších obdrží mnohem větší dávky radiace, než je normálně přípustné. Na druhou stranu příliš mnoho pracovníků, kteří by zůstali uvnitř krytů příliš dlouho by chyběli při zotavování národa. Například pokud by velká většina řidičů náklaďáků ze strachu z obdržení radiace odmítla jezdit, milionům lidí by chyběly transporty potravin a umíraly by hladem.
Mýtus: Radiace ze spadu proniká vším; neexistuje útěk před jejími smrtícími účinky.
Fakta: Trocha gama radiace ze spadu pronikne stínícím materiálem a dokonce i výborným krytem a zasáhne jeho obyvatele. Nicméně dávka radiace, kterou tito obyvatelé obdrží je menší, než běžný Američan obdrží za svůj život při normálním žití v Americe. Design krytu obsahuje použití vhodně tlusté vrstvy zeminy nebo jiného stínícího materiálu. Gama paprsky jsou podobné rentgenovým paprskům, ale jsou více pronikavé. Obrázek 1.3 ukazuje, jak moc jsou gama paprsky redukovány vrstvami zeminy. Každá vrstva zeminy je tlustá 9 centimetrů. Tato vrstva zeminy snižuje množství radiace, která projde skrz, na polovinu.
Obrázek 1.3
Ve skutečnosti je cesta gama paprsků skrze stínící materiál mnohem komplikovanější, díky rozptylu apod., ale efektivita stínění vrstev zhruba odpovídá obrázku. Čím hustší látka, tím lépe stíní. Proto vrstva na snížení radiace na polovinu z betonu je pouze 6,1 centimetrů.
Každá vrstva, která sníží dávku radiace na polovinu zvyšuje ochranný faktor…32, 64, 128, 256, 512, 1024 atd.
Mýtus: Velký jaderný útok by prakticky vše zapálil, způsobil by „ohnivé bouře“ ve městech a spotřebovalo by to kyslík ze vzduchu. Všichni obyvatelé krytu by byli zabiti prudkým žárem.
Fakta: Za jasného dne tepelné vlny (teplo radiace, které se šíří rychlostí světla) z výbuch ve vzduchu mohou zapálit snadno vznětlivé materiály (záclony v oknech, čalounění, noviny a suchá tráva) zhruba na stejném území, které poškodí tlaková vlna z výbuchu. Můžou způsobit popáleniny druhého stupně lidem, kteří byli vystaveni výbuchu až 10 kilometrů od exploze o síle 1 MT (1 megatuna). Exploze o síle 1 MT vyprodukuje stejné množství energie, jako výbuch jednoho milionu tun TNT. Pokud je počasí jasné a suché, tak oblast ohrožení může být mnohem větší. Za mračného a mlhavého dne částice ve vzduchu pohltí hodně tepla z radiace, proto oblast ohrožení je při tomto počasí menší.
„Ohnivá bouře“ se může objevit jen pokud je velmi vysoká koncentrace a to je jen v několika málo starých amerických městec. Na venkově a v předměstských oblastech nebude většina lidí v zemí pokrytých krytech ohrožena ohněm.
Mýtus: V nejvíce zasažených místech Hirošimy a Nagasaki, kde všechny budovy byly zničeny, byl každý zabit tlakovou vlnou, radiaci nebo žárem.
Fakta: V Nagasaki někteří lidé, kteří přežili bez zranění, byli uvnitř protileteckých krytů i třetinu kilometrů od výbuchu (místo přímo pod explozí). To je pravda, přestože tyto dlouhé a velké kryty neměly tlakové dveře a byly hluboko uvnitř zóny, ve které byly zničeny všechny budovy.
Mnoho krytů, které byly pokryty zeminou, bylo v podstatě nepoškozeno v oblastech, ve kterých tlaková vlna a žár zničil všechny budovy. Obrázek 1.5 ukazuje typický, zeminou pokrytý rodinný kryt s hrubou dřevěnou konstrukcí. Tento kryt byl v podstatě nepoškozen, i když byl méně než 100 metrů od epicentra výbuchu v Nagasaki. Vypočítaný maximální přetlak (tlak vyšší, než je normální atmosférický tlak) byl okolo 45 kPa. Osoby uvnitř takto malého krytu bez tlakových dveří by byly zabity přetlakem z tlakové vlny.
Obrázek 1.5
Veliký potenciál životů zachraňujících, tlakové vlně odolných krytů se potvrdil ve válce a je potvrzen testy a výpočty. Např. oblast, ve které by ve vzduchu vybuchla zbraň o síle 1 Mt by zasáhla kryty na 7 čtverečných kilometrech tlakem 34 kPa. V této kruhové oblasti by byli prakticky všichni obyvatelé rozbitých krytů zabiti tlakovou vlnou, oxidem uhelnatým z ohně, nebo radiací. Stejná tlaková vlna by zabila většinu lidí schovaných ve sklepích v oblasti o velikosti cca 60 kilometrů čtverečných.
Mýtus: Protože některé vodíkové bomby jsou 1000krát silnější než atomová bomba, která zničila Hirošimu, znamená to, že tyto bomby jsou 1000krát smrtelnější a ničivější.
Fakta: Jaderná zbraň 1000krát silnější než ta v Hirošimě, pokud exploduje za podobných podmínek, vytvoří podobné ničivé podmínky, ale v oblasti 130krát větší, ne 1000krát větší.
Například 20 kT zbraň, pokud vybuchne v optimální výšce, zničí nebo silně poničí většinu domů až 2km od epicentra. Kruhová oblast silné tlakové vlny je okolo 16 kilometrů čtverečných. V porovnání 20 Mt zbraň by zničila nebo silně poničila většinu domů ve vzdálenosti až 26km od epicentra. Oblast zničení by byla 2068 kilometrů čtverečných.
Mýtus: Většina potravin a vody bude otrávena radioaktivním spadem, lidé budou hladovět a umírat i v oblastech se spadem, kde bude dostatek potravin a vody.
Fakta: Pokud se částice spadu nesmíchají s částmi potravin, které se jedí, pak nedojde k újmě na zdraví. Potraviny a voda v obalech, skrze které neprojde prach, nebudou kontaminovány radioaktivním spadem. Oloupání ovoce a zeleniny odstraní prakticky všechen spad, stejně tak odstranění vrchních několika centimetrů uskladněného obilí, do kterého napadal radioaktivní spad. Voda z mnoha zdrojů (hluboké studny, uzavřené rezervoáry, nádrže, kontejnery, apod.) nebude kontaminována. Dokonce i voda obsahující rozpuštěné radioaktivní částice může být vyčištěna použitím jednoduché filtrace skrze zeminu (popsáno dále v knize).
Mýtus: Většina ještě nenarozených dětí a vnuků, kteří byli vystaveni radiaci z jaderné exploze, bude geneticky poškozena, deformována.
Fakta: Národní akademie věd ve své publikaci z roku 1977 došla k závěru, že výskyt abnormalit není vyšší u rodičů, které později počali dítě a kteří byli vystaveni radiaci při útocích na Hirošimu a Nagasaki, než abnormality u japonských dětí, které se narodily rodičům, kteří nebyli vystaveni radiaci.
Ale neznamená to, že by nebyla žádná genetická poškození, ani že by nebyly poškozeny plody po velké dávce radiace. Ale přesvědčivé důkazy ukazují, přehnané a vědecky nepodložené obavy z radiace a jejího vlivu na budoucí generace.
Mýtus: USA a Rusko mají tolik jaderných zbraní, aby mohli zabít každého člověka a vyhladit tak celou lidskou rasu.
Fakta: Toto tvrzení je založeni na špatném výpočtu. Jeden takový výpočet byl proveden tak, že se jednoduše vynásobil počet mrtvých na jednu kilotunu exploze nad Hirošimou a Nagasaki a toto číslo bylo vynásobeno počtem kilotun v arzenálu USA a SSSR. Nevyjádřený předpoklad je ten, že by se nějakým způsobem světová populace shromáždila do kruhu o několika kilometrech v průměru a hustota obyvatel by byla stejná, jako hustota obyvatel Hirošimy nebo Nagasaki a pak by malá zbraň (silná jako ta, která byla použita na Hirošimu) explodovala nad středem tohoto shromáždění lidí. Další scestné výpočty jsou založené na přehnaných představách nebezpečí z dlouhotrvající radiace a škodlivých účincích jaderné války.
Mýtus: Slepota a katastrofální nárůst případů rakoviny bude osud těch, kteří přežijí jadernou válku, protože jaderné exploze zničí ochrannou vrstvu ozónu ve stratosféře a tak pronikne příliš mnoho UV záření k zemskému povrchu. Dokonce i ptáci a hmyz oslepne. Lidí během dne nebudou moci venku pracovat po dobu několika let bez slunečních brýlí a budou muset nosit ochranné oblečení, aby zabránili paralyzujícímu popálení. Rostliny budou těžce zasaženy a produkce potravin se výrazně sníží.
Fakta: Velké jaderné exploze vyvrhne obrovské množství dusíkatých oxidů (plyny, které ničí ozón) do stratosféry. Nicméně procento stratosférického ozónu zničeného dusíkatými oxidy bylo velmi nadhodnoceno téměř ve všech teoretických výpočtech a modelech. Například u atmosférických explozý jaderných testů USA a SSSR v letech 1952 až 1962 bylo Foleyem a Rudermanem spočítáno, že se ozónová vrstva ztenčí o 10%. Přesto se toto snížení ozónu nestalo. Ani se nezvýšilo množství ultrafialového záření. Další teoretické výpočty počítají s celkovým snížením ozónu, ale interpretace naměřených dat ukazují buď žádný, nebo mnohem menší pokles.
Zjednodušený realistický odhad zvýšení nebezpečí ultrafialového záření pro americké přeživší velké atomové války odpovídá nebezpečí přestěhování se ze San Francisca k rovníku v nadmořské výšce moře, kde hladina výskytu rakoviny kůže (zřídka fatální) je nejvyšší, asi tak 10vyšší než je výskyt v San Franciscu. Mnoho dalších tisíců amerických přeživších může dostat rakovinu kůže, ale jen malý nebo žádný nárůst rakoviny kůže by byl výsledkem světa po jaderném útoku. Navíc, téměř všechny současné jaderné hlavice jsou menší, než ty použité při testech; většina by vyvrhla mnohem menší množství plynů ničících ozónovou vrstvu, pokud vůbec nějaké, do stratosféry, kde nedostatek ozónu může přetrvávat roky. A jaderné zbraně slabší než 500 kilotun mají za následek zvýšení atmosférického ozónu v horních vrstvách troposféry (kvůli reakcím se smogem). Při jaderné válce by toto zvýšení částečně kompenzovalo úbytek ozónu.
Mýtus: „Jaderná zima“, kterou nelze přežít, by jistě následovala po jaderné válce. Svět by zmrznul, pokud by se i jen 100 megatun (méně než jedno procento všech jaderných zbraní) použilo na zničení velkoměst. Svět plný kouře z požárů a prachu z exploze by zabránil téměř všemu slunečnímu záření a teplu ze Slunce, aby dopadlo na zemský povrch. Temnota po celé týdny! Teploty pod bodem mrazu dokonce i v létě! Zmražená úroda, dokonce i džungle v Jižní Americe! Celosvětový hladomor! Celé druhy živočichů a rostlin by byly vyhlazeny! Přežití lidstva je na pochybách!
Fakta: Nepřežitelná „jaderná zima“ je zdiskreditovaná teorie, od roku 1982 byla používána ke strašení milionů lidí, aby uvěřili, že přežití jaderné zimy je ztráta úsilí a zdrojů a že jedině zbavení se všech jaderných zbraní je šance na přežití.
Vědci neovlivnění propagandou nedávno vypočítali, že klimatické a další vlivy životního prostředí i po plně jaderné válce by byly mnohem menší, než katastrofické předpovědi opakovaně propagované populárním astronomem Carlem Saganem a jeho kolegy aktivisty. Závěry z posledních výpočtů ukazují, že na vědeckém poli je hypotéza globální apokalyptické jaderné zimy považována za velmi nepravděpodobnou.
Jejich modely ukazují, že v červenci (kdy by bylo největší snížení teploty) by průměrné teploty v USA klesly přibližně z 21 °C na cca 10 °C. Lidé, kteří se chtějí naučit více o možných klimatických účincích po jaderném útoku by si měli přečíst číslo podzim 1986 časopisu Foreign Affairs. Toto vydání obsahuje dlouhý dopis od Thompsona Schneidera, kteří dále likvidují teorii katastrofické „jaderné zimy“. Následující studie naznačují, že by došlo jen k malému poklesu teploty.
Obrázek 1.6 ukazuje, jak ruští vědci realisticky popisují (před objevem „jaderné zimy“) hořící město zasažené jadernou zbraní. Budovy v oblasti tlakové vlny kilometry okolo epicentra výbuchu budou zredukovány na sutě – většinou ocel, beton a další nehořlavý materiál – který nebude hořet. Takže v překladu ORNL-TR-2793 Civilní obrany z Moskvy se můžeme dočíst: „Požáry se neobjeví v oblastech kompletní destrukce…jsou charakterizována přetlakem větším než 0,5kg/cm2, protože rozptýlená suť pokryje hořící stavby a tak budou jen doutnat a k požárům nebude docházet.“
Obrázek 1.6
Ohnivé bouře zničily centra Hamburgu, Drážďan a Tokya. Staré budovy obsahující mnoho hořlavého materiály se vznítily díky mnoha tisícům bomb a rychle spálily konstrukci, do které byl přiváděn vzduch. Žádné ohnivé bouře nikdy nedostaly kouř do stratosféry, ani nezpůsobily značné ochlazení pod mrakem kouře.
Teorie, že kouř z hořících měst a lesů a prach z jaderné exploze způsobí celosvětový mráz, byla vytvořena v roce 1982 německým atmosférickým chemikem a environmentalistou Paulem Crutzenem a byla dále propagována celosvětovou propagandou.
Vážné klimatické dopady z jaderné války mezi USA a SSSR nelze zcela vyloučit. Nicméně možná úmrtí v důsledku nejistých klimatických změn jsou malé v porovnání s miliony, které by zemřely v důsledku hladu způsobeným katastrofálním nedostatkem moderního zemědělství, navíc by se pozastavily mezinárodní dodávky potravin.
Překlad článku kapitoly The Dangers from Nuclear Weapons: Myths and Facts
http://www.oism.org/nwss/s73p912.htm
One comment
Walldstein / 6.6.2012
Možná by to chtělo tento článek doplnit o přesný (neinternetový zdroj) a hlavně by si autor měl prostudovat mimo jiné i publikaci WHO (Světová Zdravotnická Organizace) s názvem: „Účinky jaderné války na zdraví a zdravotnické služby“.
Leave a Reply
 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář