Jdi na obsah Jdi na menu
 



Rozhodli jsme se, že budeme konat službu, kterou nás pověřil Pán. A vzájemně jsme se zavázali smlouvou. Na moře jsme vyjeli v příznivou chvíli, kterou nám vytvořil Pán. Našli jsme loď zakotvenou u břehu a připravenou vyplout. A mluvili jsme s lodníky, abychom se s nimi mohli nalodit. Oni k nám byli podle předurčení Pána velmi laskaví.

Když jsme se nalodili, pluli jsme den a noc. Potom se do naší lodě opřel vítr a zahnal nás k malému městu uprostřed moře.

Já, Petr, jsem se některých tamních obyvatel, kteří stáli u přístavu, ptal na jméno jejich města.

2 Jeden z nich odpověděl takto: "Jméno tohoto města je 'Místo přebývání', tj. pevn... trpělivost (...) a jejich předák (...) palmovou ratolest (...) A jakmile jsme (...) vynesli svá zavazadla na břeh, vstoupil jsem do města, abych hledal (...) ubytování.

Vyšel nějaký člověk, který měl kolem boků ovázanou plátěnou zástěru a na ní zlatý opasek. Přes hruď měl šátek, který sahal na ramena a kryl hlavu i ruce.

Upřeně jsem na toho muže hleděl, protože měl krásný vzhled i postavu. Viděl jsem čtyři části jeho těla: Chodidla nohou, část hrudi, dlaň jeho ruky a jeho síluetu. To je to, co jsem na něm mohl vidět. V levé ruce měl pouzdro na knihy, jako je to na mé knihy, v pravé měl hůl ze styraxového dřeva. Jeho hlas zněl ozvěnou, když pomalu pronášel slova a volal po městě: "Perla, perla!" Já jsem si myslel, že je to člověk z toho města. Řekl jsem mu: "Můj bratře a příteli."

3 On mi řekl: "Správně jsi pověděl: 'Bratře a příteli.' Co je to, co u mně hledáš?" Řekl jsem mu: "Řekni mi o noclehu pro mne a ostatní bratry, protože jsme tu cizí. Řekni mi..." (...) "Proto jsem já také předtím řekl: 'Bratře a příteli', protože sám jsem také takovým cizincem jako ty."

Když to řekl, opět zvolal: "Perla, perla!" Bohatí, kteří byli v tom městě, slyšeli jeho hlas. Vyšli ze svých skrytých místností, někteří se dívali z pokojů ve svých domech, jiní ze svých vysokých oken. Ale neviděli na něm nic, neboť neměl na rameni žádný ranec a neměl žádný uzel na své zástěře nebo na šátku. Pro své pohrdání se ho na nic neptali. On sám se jim neukázal. Vrátili se do svých místností a řekli si: "Tento člověk se nám vysmívá." A slyšeli to chudí toho

4 města. Obrátili se k muži, který nabízel perlu a řekli: "Prosíme tě, ukaž nám perlu, i když ji můžeme jen vidět očima, protože jsme chudí a nemáme tak velkou sumu, abychom ji zaplatili. Ale dovol nám, abychom řekli svým přátelům, že jsme svýma očima viděli perlu."

Odpověděl a řekl jim: "Můžete-li, přijďte do mého města. Nejen proto, abych ji ukázal vašim očím, ale abych vám ji dal zadarmo."

Chudí v tom městě opravdu uslyšeli a řekli si: "Jelikož jsme žebráci, víme, že nikdo nedává žebrákům perlu, ale obvykle dostávají chleba a peníze. Milosrdenství, které nám můžeš prokázat, je, že nám ukážeš perlu a my řekneme svým přátelům s pýchou, že jsme viděli perlu vlastníma očima, protože ta obvykle není v majetku chudých, zejména ne takových žebráků."

Odpověděl jim a řekl: "Můžete-li, přijďte do mého města, abych vám ji nejenom ukázal, ale dal vám ji zadarmo."

Chudí a žebráci se radovali.

5 (...) zadarmo (...) Petr odpověděl (...) to, co slyšel (...) cesty. Protože (...) těžkosti v jejich službě, řekl muži, který prodával tu perlu: "Chci znát tvé jméno a těžkosti cesty do tvého města. Jsme totiž cizinci a služebníci Boha. Je potřeba bez výjimky v každém městě rozšiřovat slovo Boží."

On odpověděl a řekl: "Když chcete znát mé jméno, mé jméno je …, což se vykládá jako 'Kámen zářící jako gazelí oko'.

A o cestě k tomu městu, na níž ses mne ptal, ti povím: Nikdo po ní nemůže jít kromě toho, kdo se vzdal všeho svého majetku a postil se denně od jednoho noclehu k druhému. Na té cestě je totiž mnoho lupičů a divokých zvířat. Kdo na ní má u sebe chleba, zakousnou ho černí psi kvůli chlebu. Kdo má ozdobné pozemské šaty, zabijí ho lupiči

6 kvůli šatům. A kdo si s sebou vezme vodu, (...) ho zadáví kvůli vodě, protože mají žízeň (...) bude-li mít starost o maso a zeleninu, lvi ho sežerou kvůli masu. Když uteče lvům, pohltí ho býci kvůli zelenině." Když mi to řekl, vzdychl jsem si pro sebe a řekl jsem: "Jak mnoho je těžkostí na cestě. Kéž by nám dal Ježíš sílu, abychom po ní mohli jít!"

Zpozoroval mne, jak můj obličej zesmutněl a jak jsem si vzdychl. Řekl mi: "Proč vzdycháš, když přece znáš to jméno, Ježíš, a věříš mu? Je velkou silou, která dá sílu i tobě. Vždyť i já sám věřím v Otce, který ho poslal."

Znovu jsem se ho zeptal: "Jak se jmenuje místo, kam jdeš, tvé město?" Řekl mi: "Toto je jméno mého města: 'Devět bran'. Vzdejme chválu Bohu a mějme na mysli, že ta desátá je ta hlavní." Potom jsem se s ním v pokoji rozešel, abych zavolal své přátele. Viděl jsem vlny a silné vysoké zdi, které obklopovaly to město kolem dokola.

Divil jsem se těm velkým věcem, které jsem viděl. Tu jsem spatřil sedícího starého muže a zeptal jsem se ho, zda jméno toho města je opravdu

7 Místo přebývání, protože by (...) Řekli mi: (...) pravdivě. My tady totiž (...) trpělivě setrváváme. Odpověděl jsem a řekl jsem: "Vskutku správně (...) je lidé nazvali, protože těmi, kdo jsou trpěliví ve svých pokušeních, bývají obydlena města. A vyvstává z nich království, které je drahocenné, protože vytrvá uprostřed lží a strádání v bouři. A tak město každého, kdo trpělivě nesl jho víry, bude obydleno a on bude počítán do království Božího."

Rychle jsem šel a zavolal své druhy, abychom šli do města, které pro nás určil Kámen zářící jako gazelí oko. Spojení vírou jsme se vzdali všeho tak, jak to řekl on.

Zbavili jsme se lupičů, protože u nás nenašli oděv. Zbavili jsme se vlků, protože u nás nenašli vodu, po které žíznili. Zbavili jsme se lvů, protože u nás nenašli touhu po mase.

8 Zbavili jsme se býků, protože u nás nenašli zeleninu. Zmocnila se nás veliká radost a bezstarostnost s pokojem našeho Pána. Odpočinuli jsme si před branou. A mluvili jsme spolu. (...) To nebylo světské mluvení, ale bylo to pro posílení víry.



A když jsme hovořili o lupičích na cestách, kterých jsme se zbavili, přišel mezi nás Kámen zářící jako gazelí oko, který se změnil v podobu lékaře
v nejen lékařském hábitu. Měl totiž pod paží skříňku s (Božími) léky a šel/la s ním (i) mladý/á učedník/učednice, který/á nesl/a váček plný dobrých léků. My jsme ho nepoznali/y (nejen jako na cestě ke hrobu nebo do Emauz)... Petr se ho zeptal a řekl mu: "Chtěli bychom, abys nám prokázal laskavost, protože jsme cizinci, a vzal nás do domu, Kameni zářící jako gazelí oko, dříve než nastane večer." Řekl mu: "S upřímností srdce vám to ukážu, ale divím se, že znáte tohoto dobrého muže. On se totiž žádnému člověku sám neukázal, protože je to syn velkého krále. Trochu si zatím odpočiňte a já půjdu, vyléčím toho muže a přijdu." Spěchal a rychle zase

9 přišel. Řekl Petrovi: "Petře." Petr se zděsil, že znal jeho jméno Petr. Petr odpověděl zachránci: "Odkud mne znáš, že jsi mne oslovil jménem?" Kamen zářící jako gazelí oko mu odpověděl: "Chci se zeptat tebe, kdo ti dal jméno Petr."Řekl mu: "Ježíš Kristus, syn živého Boha, to byl, kdo mi dal to jméno." On odpověděl a řekl: "Já jsem to. Poznej mne, Petře!" Svlékl si oděv, který měl na sobě, ten, jímž se sám pro nás proměnil. Když se nám zjevil tak, jaký opravdu byl, padli jsme na zem a vzdali jsme mu poctu - my, jedenáct učedníků. Vztáhl svou ruku, abychom vstali. Mluvili jsme s ním s pokorou. Naše hlavy se sklonily se zahanbením, když jsme řekli: "Co chceš, to budeme dělat. Dej nám však sílu, abychom v každé době dělali to, co chceš ty."

Dal jim skříňku s léky i ten váček, který měl jeho učedník, a dal jim toto poučení.

10 Řekl jim: "Vraťte se do města, z něhož jste vyšli, které se nazývá 'Místo přebývání'. Zůstaňte trpěliví a vyučujte všechny ty, kteří uvěřili v mé jméno, protože i já jsem byl trpělivý v protivenstvích pro víru. Já vám dám vaši odměnu. A chudým toho města dejte to, co potřebují, aby mohli žít, dokud jim nedám tu cennost, o které jsem jim řekl: 'Dám vám ji zdarma.'" Petr odpověděl a Řekl mu: "Pane, ty jsi náš učil, abychom zapomněli na svět se vším, co je v něm. A my jsme se toho všeho kvůli tobě vzdali. Staráme se jen o pokrm na jeden den. Kde můžeme najít to potřebné, co chceš, abychom to dali chudým?" Pán odpověděl a řekl: "Ó Petře, bylo by potřebí, abys pochopil to podobenství, které jsem ti pověděl. Nepochopil jsi, že mé jméno, které učíš, je víc než všechno bohatství a že moudrost Boží je víc než zlato a stříbro a než drahé kameny?" Dal jim váček s léky a řekl: "Uzdravujte všechny nemocné v městě, kteří věří

11 v mé jméno."


Petr se mu bál podruhé odporovat. Strčil do toho, který byl vedle něho, do Jana: "Mluv tentokrát ty sám." Jan odpověděl a řekl: "Pane, máme strach říkat před tebou mnoho slov. Ale ty sám žádáš, abychom to umění prováděli. My jsme nebyli poučeni o tom, jak dělat lékaře. Jak budeme podle tvého slova léčit těla?" Odpověděl jim: "Dobře jsi, Jene, promluvil. Vím, že lékaři tohoto světa léčí jen to, co je světské. Ale lékaři duší léčí srdce. Uzdrav nejdříve těla, aby na základě této zřejmé moci uzdravovat těla bez léků tohoto věku vám uvěřili, že máte moc uzdravit nemoce srdcí. Avšak bohatí lidé z toho města, ti, kteří nepokládali za vhodné si mne všimnout, ale těšili se ve svém bohatství - s lidmi takového druhu

12 nejezte v jejich domech ani s nimi neuzavírejte přátelství, ať se vás nezmocní jejich stranictví. Mnozí totiž v církvi stranili bohatým, protože jsou hříšní a svádějí i druhé, aby to dělali. Proto je suďte poctivě, aby vaše služba došla chvály a abych i já, to jest mé jméno, byl chválen v mých církvích. Učedníci odpověděli a řekli: "Ano, opravdu to je to, co je potřebné udělat."

Padli na zem a vzdali mu poctu. Nechal je vstát a odešel v pokoji. Amen.


(Perlou (i mořskou) je nazývána také Panna Maria…)

Poznámka ke stránce nejen nové otázky (1): Samozřejmě, že je povolán a vyvolený každý (člověk), že je povolána a vyvolena každá bytost, záleží ovšem na tom, jak se ten člověk, ta bytost zachová, jestli tenhle dar přijme nebo odmítne například svým myšlením, jednáním…
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář